Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Hrozí Schengenu stejná krize jako eurozóně?

(en)

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Grant Cochrane

26.01.2012
V době, kdy se pozornost politiků soustředí na problémy eurozóny, se na obzoru rýsuje nebezpečí úpadku jiného klíčového evropského projektu, Schengenu. Jaký vliv bude mít na společný hraniční režim očekávaný přístup Bulharska a Rumunska? Která opatření mohou evropské státy přijmout, aby včas zamezily scénáři podobnému jako v eurozóně?

Zdroj: Center for European Reform (EN)
Autor: Hugo Brady

inzerce

Autor studie Hugh Brady varuje před kalamitou, která může postihnout schengenský prostor v letech 2012 a 2013. Předzvěsti s sebou přinesl již poslední rok. Brady zmiňuje například dočasné obnovení hraničních kontrol v Dánsku v létě (Euractiv 11. 8. 2011), ke kterému vláda přistoupila, aby získala podporu proti imigraci naladěné Dánské lidové strany. Politické příčiny podle něj vedly i ke znovuzavedení kontrol mezi Francií a Itálií v dubnu 2011, tedy v době, kdy Itálie čelila až dvojnásobnému přílivu imigrantů ze severní Afriky kvůli sérii tamějších revolucí. 

Na summitu v loňském létě se evropští státníci shodli, že by do budoucna mělo být snazší zavádět dočasné hraniční kontroly a že má být přijata možnost dočasně ze schengenského prostoru vyloučit členský stát, který není schopen či ochoten dostatečně zabezpečit své hranice. Rozhovory ale komplikuje otázka, jaké pravomoci mají ve věci revidovaného Schengenu připadnout institucím EU. 

Návrh o možném vyloučení bezpochyby směřuje na Balkán. Stejně jako v případě dluhové krize je i v tomto případě Achillovou patou Řecko. Země přistoupila ke schengenské dohodě v roce 2000 a již tehdy se šířily obavy, zdali Řecko dokáže zabránit přílivu nelegálních přistěhovalců přes své území do dalších států Schengenu. Do té totiž doby pohraniční službu v Řecku vykonávala armáda, což však schengenské regule zakázaly, a náhrada civilními strážemi se ukázala být nedokonalá. Řecko má navíc nefunkční přístup k žadatelům o azyl a hlavně: hranice mezi Řeckem a Tureckem je oblíbenou branou, kterou imigranti proudí do Evropy. Situace došla tak daleko, že v roce 2010 vláda ztratila kontrolu nad hranicí u regionu Evros na severovýchodě Řecka. Oblast zabezpečila až agentura pro kontrolu vnějších hranic EU Frontex. 

Nedokonalosti řeckého systému ochrany hranic byly dlouho tolerovány, neboť země přímo nesousedí s žádným dalším schengenským státem. To se však má změnit v roce 2012, kdy se s nejvyšší pravděpodobností mezi státy bez vzájemných pasových kontrol zařadí Rumunsko a Bulharsko. Nejenže existují obavy ohledně korupce ve vlastních policejních složkách obou zemí, které ostatně již jejich dřívějšímu přistoupení do prostoru bránily, ale zejména se s jejich vstupem vytvoří přístupová cesta po souši, která spojí Řecko s většinou zemí Schengenu. Hrozí tak značný nárůst nelegálních přistěhovalců, kteří do Evropy migrují přes Turecko. 

Turecko je největší tranzitní zemí pro imigranty z Asie, Blízkého východu i Afriky, kteří míří do EU. Efektivní ochrana hranic s Řeckem je přitom spíše jen zbožným přáním. Možnost spolupráce mezi oběma státy totiž minimalizují jejich vzájemné spory. Autor proto tvrdí, že úkol zajistit jihovýchodní hranice EU bude mnohem snazší, pokud Evropská unie uzavře s Ankarou zvláštní dohodu. Navrhuje navázat s Tureckem bezvízový styk výměnou za výrazné prohloubení spolupráce při kontrole hranic, ochraně uprchlíků a boji s organizovaným zločinem, který se na přepravě imigrantů podílí.  

Dalším vhodným opatřením by bylo rozšíření působnosti agentury Frontex. Ta by měla obdržet pravomoci prověřit, zdali určitý stát splňuje kritéria a řádně zajišťuje vnější hranice Schengenu. Pokud neobstojí, ostatní země by jej měly dočasně vyloučit ze schengenského prostoru. 

Aby na zavedení nových opatření a stabilizaci schengenské situace dostatek času, měl by být vstup Bulharska a Rumunska odložen nejméně na rok 2014. 

Autor přiznává, že vyřešení schengenské krize ještě předtím než vypukne, naráží na hranice v politice EU. Evropské státy jsou rozděleny podle zájmů a trápí je i podobné dilema suverenity jako v případě krize eurozóny. Imigrační politiky jednotlivých zemí totiž doteď byly nezávislé - nakolik by měla mít Evropská komise prostředky zasahovat do jejich působnosti? Pokud však Evropa shodu nenajde či bude riziko ignorovat, je v sázce mnohé, dokonce včetně možnosti znovuzavedení stálých hraničních kontrol. Na druhou stranu je vysoká i motivace, aby ke krizi Schengenu nedošlo - Brady mimo jiné srovnáním s rozpadem Československa dokládá, nakolik je zachování otevřených hranic pro zúčastněné státy a jejich občany výhodné.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top