Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Směrnice o jmenné evidenci cestujících – přispějí naše údaje k větší bezpečnosti v Evropě?


zdroj: Shutterstock; autor: Rawpixel.com

29.02.2016
„Nalézt správný kompromis mezi ochranou osobních údajů a bezpečností je vždy nelehký úkol a právě o to se evropské orgány snaží. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že údaje evropských občanů, o kterých návrh směrnice hovoří, jsou již několik let zpracovávány nejen v USA nebo v Austrálii, ale i například ve Velké Británii,“ píše ve svém komentáři Sára Valachová z think tanku Evropské hodnoty, která vysvětluje, co se v EU změní přijetím směrnice o jmenné evidenci cestujících.

Zdroj: Evropské hodnoty
Autor: Sára Valachová

inzerce

Pokaždé, když nasedáme do letadla, získá aerolinie, se kterou letíme, řadu údajů nejen o naší cestě ale i o nás samotných. Jedná se zejména o jméno, telefonní číslo, údaje o platebních kartách nebo informace o zavazadlech. Aerolinie pro své potřeby shromažďují tato data, která jsou zároveň podstatným zdrojem informací pro bezpečnostní složky jednotlivých států. Jmenná evidence cestujících umožňuje jejich systematické shromažďování a využívání, a usnadňuje tak identifikaci osob potenciálně podezřelých například z terorismu a závažných nadnárodních trestných činů.

Odpůrci směrnice upozorňují nejen na rozsah předávaných dat, ale i na dlouhou dobu jejich uchovávání.

Již v roce 2011 byla uzavřena dohoda upravující sběr dat cestujících dopravujících se mezi USA a EU a obdobné smlouvy byly dojednány i mezi EU a Kanadou nebo Austrálií. Nevýhodou těchto smluv je jejich jednostrannost – prospěch z nich mají pouze protistrany, nikoliv EU, která nemá v současné době možnost získávat stejné údaje pro své potřeby. Některé členské státy EU přikročily k přijetí národních zákonů, které sběr a uchovávání dat umožňují na národní úrovni, a obdobná legislativa byla navržena v roce 2011 i Evropskou komisí. Návrh směrnice byl však zamítnut Evropským parlamentem, který se obával o zachování evropského standardu ochrany základních práv a osobních údajů. V únoru 2015 přijal Evropský parlament usnesení, v jehož rámci se zavázal, že bude spolu s Komisí a Radou usilovat o přijetí nové verze tohoto dokumentu do konce roku 2015. Na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci konaném na začátku prosince 2015 skutečně došlo ke schválení kompromisního znění, o kterém bude nyní hlasovat nejprve příslušný výbor Evropského parlamentu a následně i všichni europoslanci.

Podpora členských zemí

Cílem navrhované směrnice je regulace předávání informací shromážděných leteckými společnostmi členským státům. Jmenná evidence cestujících je velmi kontroverzní a mezi evropskými politiky se najdou zastánci i odpůrci návrhu. Jako hlavní důvod nesouhlasu s návrhem směrnice bývá uváděn její nesoulad s ochranou osobních údajů, která je zakotvena v primárním právu EU. Jako problematické se jeví i dosavadní průtahy v přijímání souboru opatření na ochranu údajů, který by po svém přijetí mohl přispět k oslabení těchto námitek. Guy Verhofstadt, předseda ALDE, řekl, že „je nejprve potřeba směrnice o ochraně dat, předtím než schválíme směrnici o jmenné evidenci cestujících“. Odpůrci směrnice upozorňují nejen na rozsah předávaných dat, ale i na, dle jejich názoru, zbytečně dlouhou dobu jejich uchovávání – v původní směrnici i v současném návrhu se jedná až o pět let. Někteří poslanci EP pochybují i účelu směrnice, neboť nejsou přesvědčeni, že skutečně povede k zamezení páchání teroristických útoků a závažných trestných činů.

Česká vláda v současné době  podporuje urychlené přijetí evropské legislativy a státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády Tomáš Prouza řekl, že většina českých poslanců EP je připravena podpořit tento návrh. Návrh podporují i představitelé členských států EU, kteří žádají evropské normotvůrce o urychlené přijetí dané směrnice.
  

Užitečnost směrnice

Údaje získané donucovacími orgány členských států od leteckých společností je však možné dle návrhu Komise využít jen třemi způsoby. Zaprvé mohou být použity při vyšetřování a trestním stíhání již spáchaných trestných činů. Návrh směrnice hovoří o 30denní lhůtě pro uchování údajů a období pěti let, v rámci něhož jsou data uchovávána v tzv. maskovaném režimu – prvky, které by mohly vést k identifikaci cestujícího, jsou skryty a přístup k informacím je omezený na určité osoby. Zadruhé, získané informace lze použít v reálném čase při zajištění cestujících před tím, než trestný čin spáchají, v průběhu páchání trestného činu nebo ihned po spáchání trestného činu. Zatřetí, poskytnuté údaje lze využít k proaktivnímu vytváření analýz a hodnotících kritérií, které mohou být poté použity pro posouzení cestujících před příjezdem nebo odjezdem. Na jejich základě mohou být také vyvozeny nejčastější trasy cest pro obchod s lidmi nebo drogami.

Otázka skutečné využitelnosti získaných údajů zatím nemá jasnou odpověď.

Opatření, která návrh směrnice o jmenné evidenci cestujících navrhuje, bezpochyby do určité míry zasahují do ochrany našich osobních údajů. Jejím přijetím ale dojde podle Komise k zajištění větší bezpečnosti evropských občanů. Nalézt správný kompromis mezi ochranou osobních údajů a bezpečností je vždy nelehký úkol a právě o to se evropské orgány snaží. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že údaje evropských občanů, o kterých návrh směrnice hovoří, jsou již několik let zpracovávány nejen v USA nebo v Austrálii, ale i například ve Velké Británii. Evropský zákonodárce se musí zaměřit především na zajištění dostatečných záruk při využívání těchto údajů a na nastavení účinných kontrolních mechanismů.

Navržené změny směřují také k větší konkretizaci trestných činů, které mohou být důvodem k využívání shromážděných dat, k omezení doby uchovávání dat. Přesto zde zůstává otázka skutečné využitelnosti získaných údajů, která nemá v současné době jasnou odpověď. Komise uvádí v důvodové zprávě k návrhu směrnice řadu statistik, které mají podpořit její návrh. Jedná se například o vysoká procenta zabavení drog právě na základě využití údajů ze jmenné evidence osob v některých členských státech EU. Zároveň ale uznává, že z důvodu neexistence jednotných ustanovení v rámci EU je těžké, až nemožné, tyto statistiky na evropské úrovni sestavit. Současný návrh směrnice, který byl schválen Radou a nyní bude předložen Evropskému parlamentu, odpovídá na řadu námitek vznesených proti původnímu znění, a vzhledem k jeho kompromisnímu charakteru můžeme očekávat brzké přijetí. Účinků směrnice bychom se nicméně dočkali až za dva roky po konečném schválení návrhu, neboť tuto dobu dostanou členské státy pro provedení potřebných změn ve svých národních zákonech.

Tento text vychází z rozsáhlejšího odborného podkladu, který najdete na stránkách think-tanku Evropské hodnoty. Sára Valachová působí jako analytička think tanku Evropské hodnoty.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top