inzerce
Na konci minulého měsíce (27.-28. června) se sešli ministři zahraničních věcí členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Korfu a zahájili zde tzv. „Korfský proces“. Tento proces má být „otevřeným, trvalým, rozsáhlým a všeobecným dialogem o bezpečnosti, který má vyřešit bezpečnostní výzvy, kterým Evropa čelí.“ Tak ho podle autorů studie tehdy nazvala řecká ministryně zahraničí Theodora Bakoyannis.
Korfský proces byl z části zahájen důraznými ruskými pokusy o vnucení Evropě právně závazné celoevropské bezpečnostní smlouvy, která by v Evropě vytvořila novou bezpečnostní architekturu. Novou bezpečnostní architekturou se podle ruského (Medveděvova) návrhu myslí přetvoření existujících institucí a vytvoření nových institucí a norem, které by regulovaly bezpečnostní vztahy v Evropě nebo i v širším prostoru od „Vladivostoku po Vancouver“, píše se ve studii AMO. Tyto ruské návrhy jsou také známy jako „Medveděvova iniciativa“.
Podle studie by Medveděvova iniciativa a z ní vycházející případná bezpečnostní smlouva měla být postavena na těchto principech:
- Základní principy bezpečnosti a spolupráce v euro-atlantickém prostoru musí být potvrzeny a zachovány,
- Všechny členské státy mají garantovat, že nebudou používat sílu jeden proti druhému a ani nebudou použitím síly vyhrožovat,
- Smlouva musí zaručit „stejnou bezpečnost“ pro všechny účastnící se státy. Žádný stát ani mezinárodní organizace nemohou mít „výhradní práva“ na udržení míru a bezpečnosti v Evropě,
- Smlouva by měla ustanovit základní principy pro kontrolu zbrojení a také mechanismy spolupráce pro boj se šířením zbraní hromadného ničení, proti terorismu a obchodu s drogami.
Většina z ruských návrhů na novou bezpečnostní architekturu se na zasedání OBSE na Korfu nesešla s podporou zástupců ostatních členských zemí. Velká část evropských zemí je notně skeptická ohledně vytváření nových a upravování existujících bezpečnostních organizací a institucí.
Obzvláště mezi zástupci zemí východní a střední Evropy jsou tyto návrhy brány jako ruský pokus o oslabení existujících organizací, především NATO, EU a OBSE, píše autor studie. Namísto nové bezpečnostní architektury preferují zástupci evropských zemí dialog s Ruskem týkající se konkrétních bezpečnostních otázek, jako jsou energetická bezpečnost, demokracie a dodržování lidských práv a budoucnost Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE).
AMO cituje ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova, který i přes skepticismus mnoha evropských zemí při jednání Rady NATO-Rusko prohlásil, že „iniciativa ruského prezidenta Medveděva na vytvoření nové evropské bezpečnostní smlouvy byla vyslyšena.“ Rada Rusko-NATO se sešla poprvé od loňské ruské invaze do Gruzie.
Nelze však očekávat, že po částečném neúspěchu Ruska při jednání na Korfu, odmítne Moskva pokračovat v prosazování své základní ideje, kterou je zahrnutí některých politických konceptů týkajících se evropské bezpečnosti do právně závazné formy, ať už se bude jednat o smlouvu či jinou formu právního aktu, píše se ve studii.
To znamená, že Moskva bude i nadále pokračovat ve svých snahách, pravděpodobně je i prohloubí, o vytvoření nové bezpečnostní architektury v Evropě, která by měla nahradit tu současnou stojící především na NATO a v širším kontextu na transatlantických vztazích, spolupráci a solidaritě.
Podle autora studie mají na pokračování debaty o nové bezpečnostní architektuře v Evropě zájem i představitelé evropských zemí. Ti doufají, že debata o evropské bezpečnosti pomůže zlepšit důvěru mezi Ruskem a západními zeměmi a tím zapojí Moskvu do vzájemné spolupráce.
I mnoho amerických politiků a analytiků stojících za Obamovou administrativou částečně podporuje ruské návrhy, protože je chápou jako jednu ze součástí nového nastavení vztahů s Ruskem. To je jedna z politik, kterou prosazuje vůči Rusku nový americký prezident Barack Obama.
David Miliband, britský ministr zahraničních věcí, je jedním z těch, kteří chápou Medveděvovu iniciativu jako dobrý krok směrem k zahájení hlubší diskuze s Ruskem, která by vedla v budoucnu ke konsolidaci vztahů mezi západem a Moskvou. „Budoucí rozhovory s Ruskem by měly dosáhnout upevnění západního přístupu k evropské bezpečnosti, včetně dodržování lidských práv, ekonomické bezpečnosti a ostatních oblastí evropské bezpečnosti“, citují Milibanda autoři.
Připomínají také vyjádření Juriho Fedorova, podle nějž je hlavním cílem Medveděvovy iniciativy „marginalizovat NATO a ve svém důsledku nahradit transatlantické obranné a bezpečnostní vazby všeobecným regionálním systémem kolektivní bezpečnosti.“ Stejně tak je podle Fedorova cílem získat větší vliv v OBSE, která v současnosti „dráždí Moskvu tím, že monitoruje volby v Rusku a okolních nově nezávislých státech.“ 
