inzerce
25 lidí bylo zabito a dalších 272 údajně zraněno při zásahu armády proti příslušníkům koptské křesťanské menšiny, kteří protestovali proti žhářským útokům na kostely a proti potlačování demonstrací za práva egyptských křesťanů. Podle agentury Reuters se tak prohlubují pochybnosti, zda jsou politické elity a armáda schopné dovést zemi k slibované demokracii.
K nejhoršímu útoku od svržení prezidenta Hosního Mubaraka došlo v neděli večer, kdy armádní jednotky najely do davu Koptů, protestujících v blízkosti sídla státní televize v Káhiře. Koptové vyrazili do ulic na protest proti útokům muslimských radikálů na kostely v provincii Asuán.
Na videozáznamech, která se objevila na internetu, jsou patrná roztrhaná těla. Podle aktivistů některé demonstranty rozdrtila kola vojenské techniky.
Napětí mezi muslimy a křesťanskou koptskou menšinou trvá už řadu let. Vztahy obou komunit se ale po svržení Mubarakova režimu zhoršily, neboť režim egyptské salafisty a další radikální islamistické skupiny potlačoval.
Z celkových 80 milionů obyvatel Egypta tvoří křesťané přibližně jednu desetinu.
Podle zpravodajské služby Stratfor státní média napětí ještě přiživovala, když z násilností obviňovala Kopty. Média občany vyzývala, aby vyšli do ulic a bránili armádu proti Koptům.
Podle webové stránky Stratforu znamená nedělní masakr obrat. Násilnosti namířené proti armádě byly do této doby nemyslitelné a armáda se také zdržovala podobného použití síly proti demonstrantům.
Premiér Esam Šaráf v pondělí v časných ranních hodinách vystoupil ve vysílání státní televize, kde uvedl, že úsilí vlády o vybudování moderního, demokratického státu narušují obavy o bezpečnost a zprávy o chystaných spiknutích proti demokracii.
„Nepodlehneme těmto zákeřným spiknutím a nepřipustíme návrat zpět,“ uvedl před schůzkou kabinetu, na které se rozhodlo o zahájení vyšetřování.
Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU Catherine Ashton vyjádřila „mimořádné znepokojení“ nad informacemi o počtu mrtvých a zraněných.
„Svoboda náboženství nebo vyznání je univerzální lidské právo, které je třeba chránit všude a u každého. V Egyptě, který buduje svobodnou a demokratickou společnost, musí tvořit základní součást přechodu k demokracii,“ uvedla Ashton.
V Egyptě mají 28. listopadu proběhnout parlamentní volby.
Persepolis důvodem k útoku v Tunisku
Násilnosti se odehrály také v Tunisku, které v lednu jako první ze zemí arabského světa svrhlo autoritářský režim a nastoupilo cestu k demokracii. Islámisté tam napadli sídlo televizní stanice, která v pátek odvysílala Persepolis, kreslený film postavený na autobiografickém komixu francouzské výtvarnice íránského původu Marjane Satrapi. Ta ve filmu popisuje poslední dny vlády íránského šáha Muhammada Rezy Pahlavího a islámskou revoluci v roce 1979. Film v roce 2007 získal na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes cenu poroty.
Islamisty pobouřily pasáže, ve kterých je zobrazen bůh mluvící k malé vypravěčce příběhu.
Státní úředníci, které citovala BBC, uvedli, že aktivisté se pokusili budovu televizní stanice Nessma podpálit poté, co odvysílala film, který považují za rouhačský.
Policie se střetla s dalšími islamisty, kteří požadovali zrušení nařízení zakazující ženám na univerzitách chodit v nikábu, uvedla BBC dále v reportáži.
V Tunisu mají 23. října proběhnout volby do ústavního shromáždění. Půjde o první volby, které se uskuteční po mnoha letech vlády svrženého prezidenta Zína Abidína bin Alího.
Dopisovatelé uvádějí, že od dob svržení autokratického režimu pozice konzervativnějších muslimů ve společnosti sílí.
