Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Dohoda EU-Turecko způsobí řadu lidských tragédií. Jiná řešení by ale měla dopad horší, tvrdí europoslanec


zdroj: vlada.cz

21.03.2016
Hlavy států EU a Turecka se v pátek dohodly na novém řešení migrační krize, se kterým Ankara evropské partnery překvapila začátkem března. Podle českých europoslanců má plán naději na úspěch, a příchod migrantů nelegální cestou by se tak mohl skutečně snížit. Upozorňují ale na některé mezery, které bude třeba ještě řešit, jako jsou nové pašerácké trasy. Ty by mohly vést přes Libyi nebo Bulharsko.

inzerce

„Evropa a Turecko dnes udělaly významný krok v boji proti pašerákům, omezení ilegální migrace a zvládnutí migračních tlaků,“ hodnotil pátečení dohodu EU a Turecka o řešení migrační krize český premiér Bohuslav Sobotka.

Podle plánu by z Řecka měli být na turecké území vraceni všichni lidé, kteří v Evropě nemají nárok na azyl. Vše musí probíhat podle mezinárodního práva, každý nově příchozí proto musí být v Řecku zaregistrován a jeho žádost o azyl bude posouzena individuálně.

PŘEHLED: Jak vypadá dohoda EU a Turecka?

Tato část dohody začala platit už v neděli (20. března), začátkem dubna by pak země EU měly začít přijímat z Turecka syrské uprchlíky. To vyplývá z další části nově domluveného konceptu – „jednoho za jednoho“, podle kterého by do Unie měl být za každého syrského uprchlíka vráceného z řeckých ostrovů přesídlen jeden občan Sýrie přímo z Turecka. Celkem by do Evropy mělo být přesídleno na 72 tisíc osob, přičemž přednost budou mít ti, kteří se nepokusili překročit evropskou hranici na vlastní pěst. To by mělo migranty od nebezpečné cesty odradit.

Přečtěte si také rozhovor o dohodě EU-Turecko s europoslancem Tomášem Zdechovským

„S ohledem na bezpečnost v EU je určitě daleko lepším řešením přijímat lidi přímo z azylových táborů, kde již byly provedeny potřebné kontroly a prověření osob,“ řekl EurActivu europoslanec Miroslav Poche (ČSSD/S&D). „Věřím v to, že schválená návratová opatření odradí masy lidí od cesty do Evropy, týká se to především těch, kteří nemají nárok získat politický azyl,“ dodává.

„Je dobré, že Unie na Turecku vymohla, co požadovala, aniž by významně ustoupila ze svých pozic. Za důležité považuji, že dohoda pamatuje na to, aby mechanismus navracení migrantů do Turecka nebyl v rozporu s mezinárodním právem a lidskými právy,“ řekla redakci česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP), která dohodu s Tureckem vnímá jako naději a možný bod obratu v řešení uprchlické krize.

Důležitá je ochrana hranic EU

Oba poslanci se shodují, že teprve čas ukáže, jak bude dohoda evropské osmadvacítky s Ankarou ve skutečnosti fungovat.

„Samozřejmě je naivní věřit tomu, že by dohoda do roka a do dne problém kompletně vyřešila, ale věřím v to, že nastanou viditelná zlepšení. Můžeme si být jisti pouze jednou věcí – bez funkční dohody s Tureckem by EU situaci prostě nevyřešila,“ tvrdí sociálnědemokratický europoslanec .

FACTSHEET: Vztahy EU a Turecka

„V první řadě si musíme uvědomit, že žádná individuální dohoda problém nevyřeší, ale je potřeba ji vnímat v kontextu všech dalších opatření – ať už je to posílení kontroly vnějších hranic EU nebo třeba řešení situace v Libyi, o ukončení války v Sýrii nemluvě,“ myslí si Poche.

Podobně to vidí také Šojdrová. „Součástí celkového plánu je dohoda lídrů EU na pomoci Řecku a budování silnější ochrany schengenských hranic. To by teď měla být priorita a dohodu s Turky lze v tomto ohledu chápat jako důležitý doplněk.“

Základem ochrany vnější hranice EU má být Evropská pohraniční a pobřežní stráž, kterou v prosinci navrhla Evropská komise. Podle jejích představ by plán měl být odsouhlasen Radou a Evropským parlamentem do června, aby byla jednotka schopná zasahovat do konce letošního léta.

Peníze zlepší běžencům životní podmínky

Za pomoc při řešení uprchlické krize si Turecko na oplátku řeklo například o navýšení finančních prostředků ze strany EU. První tři miliardy eur (81 miliard korun) mu země EU přislíbily už v listopadu. Na pátečním summitu se lídři navíc dohodli, že po vyčerpání těchto peněz se rozhodne o přidělení dalších tří miliard.

Z financí přidělených v listopadu jsou už dnes financovány některé programy – 55 milionů eur má syrským školákům zajistit přístup ke vzdělání a 40 milionů bylo vyčleněno na humanitární pomoc prostřednictvím Světového potravinového programu.

„Za důležité považuji to, že finanční pomoc bude zaměřena na zlepšení života uprchlíků a její čerpání bude plně pod kontrolou Evropské komise,“ říká Šojdrová a podobně to vidí i její kolega.

„Hlavní přínos spatřuji v tom, že bude uvolněno více prostředků na konkrétní projekty, které pomáhají lidem v nejtěžší životní situaci zajistit důstojné životní podmínky. Kromě těch nejzásadnějších věcí, jako je přístup k vodě, potravinám a hygienickým zařízením, bude velká pozornost kladena na zajištění školní docházky dětí migrantů,“ uvedl Poche.

V Turecku je podle UNHCR dnes zaregistrováno 1,9 milionu Syřanů. Další 2,1 milionu zaregistrovaných syrských uprchlíků přebývá v Egyptě, Iráku, Jordánsku a Libanonu a 28 tisíc jich žije v severní Africe.

Ustupuje Evropa Turecku příliš?

Kromě finanční pomoci členské státy EU Ankaře přislíbily také uvolňování vízového režimu pro turecké občany cestující do Evropy. Země však bude muset splnit požadavky, které jí vyplývají z již dříve schváleného plánu vízové liberalizace – ze 72 kritérií zatím splňuje 35. Pokud Turecko přijme všechna opatření, Komise koncem dubna navrhne slibované zrušení vízové povinnosti pro turecké občany.

Zároveň by podle dohody mělo dojít k urychlení přístupových jednání. V současnosti proto probíhají přípravy na otevření pěti dosud zablokovaných kapitol, kde by mohla kámen úrazu představovat především otázka lidských práv.

„Turecko se snaží svázat dohodu s urychlením jeho cesty do EU, ale i v tomto ohledu se musí dodržovat pravidla. Vízovou politiku lze uvolnit jen za předpokladu naplnění všech požadovaných kritérii. Co se týká přístupového procesu, jsem zcela proti tomu, aby byl navázán na provádění této smlouvy,“ tvrdí Poche.

Právě tyto dvě podmínky se staly terčem kritiky řady politiků a odborníků, kteří tvrdili, že Turecko tahá za výrazně delší konec a diktuje si podmínky.

ROZHOVOR s bývalým velvyslancem v Turecku: Ankaře nejde o peníze, chce se dostat do EU

S tím však Poche nesouhlasí. „Dohoda je pro Turecko stejně důležitá jako pro EU, a to jak v politické, tak v ekonomické rovině. EU by podle mého názoru měla zejména v nadcházejících měsících, kdy se bude kontrolovat, jak je dohoda reálně naplňována, udržovat silné postavení a důsledně dohlížet na dodržování dojednaných podmínek,“ tvrdí europoslanec.

Uprchlíci budou hledat nové cesty

Přestože europoslanci vkládají do nové dohody naději, upozorňují také na některé její stinné stránky.

„Negativní je samozřejmě i skutečnost, že praktické naplnění dohody způsobí řadu konkrétních lidských tragédií, ale bohužel všechna další známá řešení by měla daleko horší dopad,“ říká Poche.

Dalším problémem je podle něj to, že pašeráci budou hledat další cesty, jak se do EU dostat, a to například přes Libyi. Bude proto potřeba tyto aktivity velmi intenzivně monitorovat a bránit se jim, tvrdí europoslanec.

Šojdrová vidí jako kámen úrazu především příchod lidí z Turecka po pevnině. „Jako určitý problém vnímám skutečnost, že dohoda nepamatuje také na pozemní hranici Turecka s Řeckem a Bulharskem, což mimo jiné požadovala i Česká republika.“

Eliška Kubátová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top