inzerce
„Cílem tohoto centra je poskytovat komplexní nadnárodní školení pilotům vrtulníků a technickému personálu,“ řekl na nedávné konferenci Evropská bezpečnost a obrana na křižovatce první náměstek ministra obrany Jiří Šedivý a dodal, že Češi budou při této práci čerpat ze zkušeností, které získali při školení afghánských pilotů.
Výcvik by měl probíhat jak v České republice, kde už se nyní cvičí afghánští a američtí piloti pro létání ve vrtulnících ruské výroby, tak i ve vysokohorském prostředí chorvatského Zadaru.
„Myslím, že jde o unikátní projekt. Nám se podařilo skutečně najít něco, co Aliance potřebuje,“ okomentoval plánovaný projekt ministr obrany Alexandr Vondra.
Chytrá obrana
Provoz vrtulníkového výcvikového centra by měl probíhat v rámci nového konceptu NATO Smart Defence (chytrá obrana), který je jedním z klíčových bodů očekávaného summitu NATO, který proběhne tuto neděli a pondělí (20. – 21. května).
Chytrá obrana má za cíl bojovat se stávající finanční krizí podporou vojenské a obranné spolupráci mezi státy NATO v rámci nadnárodních projektů. Severoatlantická aliance si od tohoto postupu slibuje především snížení nákladů a zvýšení efektivnosti Aliance.
Kromě plánovaného projektu by se Česká republika do prosazování chytré obrany chtěla zapojit i v rámci Visegradské čtyřky. Ta na nedávném zasedání ministrů zahraničí a obrany V4 vydala deklaraci Odpovědnost za silné NATO, ve které poukazuje na některé oblasti, se nimiž má zkušenosti a o něž se může v rámci konceptu Smart Defence podělit s dalšími státy.
Jedná se například o ochranu proti chemickým a biologickým zbraním, zajišťování zdravotnických služeb, či zneškodňování min.
Summitu se zúčastní i Barroso a Van Rompuy
Nadcházejícího chicagského summitu se zúčastní i předseda Evropské komise José Manuel Barroso a stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Odborníci očekávají, že zástupci EU a NATO budou společně jednat především o dalším angažmá vojsk v Afghánistánu.
Evropská unie a Severoatlantická aliance spolupracují na několika civilních i vojenských operacích, a to nejen v Afghánistánu, ale i na Balkáně či v oblasti afrického rohu.
Přestože na posledním summitu NATO, který proběhl v listopadu 2010 v Lisabonu, zdůraznilo několik významných politiků, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, závazek posílit strategické partnerství EU-NATO, vztahy obou organizací jsou komplikované, a to především kvůli postoji Turecka vůči EU.
Ten je negativně ovlivněn jednak nesouhlasem některých členských států Unie se vstupem Turecka do Evropské unie, špatný vliv má i dlouhotrvající napětí mezi Tureckem a Kyprem.
Turecko, které je členem NATO od roku 1952, se stavělo i proti oficiálnímu pozvání Barrosa a Van Rompuye na očekávaný summit. Po dlouhých vyjednáváních se oba politici sice nakonec summitu účastnit mohou, na nátlak Istanbulu však budou moct jen některá předem vybraná jednání.
„Země jako je Turecko, které jsou členem NATO, ale nikoliv EU, musí bránit svá práva a zájmy pramenící z členství v NATO,“ prohlásil mluvčí tureckého ministra zahraničí Selcuk Unal.
Evropská obrana zasažená krizí
Chicagský summit bude podle mnohých odborníků klíčový pro budoucí pozice evropských členů NATO. V době ekonomické krize totiž dochází u těchto států k zásadním škrtům v oblasti obrany.
„Zatímco před dvaceti lety si Evropa vybírala poklesem vojenských rozpočtů po skončení studené války takzvanou mírovou dividendu, dnes si v konfrontaci s krizí vybírá dividendu krizovou,“ okomentoval na již zmíněné konferenci situaci Miloš Balabán, vedoucí Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV.
Své tvrzení doložil několika čísly. V době ekonomické krize v letech 2008-2009 seškrtaly evropské země NATO vojenské rozpočty o 45 miliard dolarů. Podíl Evropanů na financování výdajů NATO navíc klesl z 50 % v roce 2000 na současných 25 %. Zatímco 50 % výdajů zemí na obranu EU je alokováno na personální výdaje, pouze 1 % míří na vědecký a technologický vývoj.
Jednat se bude zejména o Afghánistánu
Hlavním tématem nadcházejícího summitu by měl být Afghánistán. Očekává se, že summit potvrdí snižování ozbrojených sil v této zemi. Odpovědnost za bezpečnost země by měla být předána do rukou samotných Afghánců do konce roku 2014.
Vojáci, kteří v Afghánistánu zůstanou, by se měli především soustředit na výcvik bezpečnostních složek.
Velmi očekávaný bude postoj francouzské delegace. Nový prezident François Hollande ve své předvolební kampani slíbil, že francouzská vojska z Afghánistánu stáhne už do konce letošního roku.
Přes tři tisíce francouzských vojáků přitom tvoří jedno z nejpočetnějších vojsk v této zemi a jejich stažení z Afghánistánu o dva roky dříve, než bylo původně plánováno, by mohlo pro NATO znamenat velké potíže.
Počet vojáků sníží i ČR
Budoucností českých vojsk v Afghánistánu se zabývá i česká vláda. Ta ve středu (16. května) schválila návrh zahraničních misí na období 2013-2014, podle kterého by měl být počet českých vojáků nasazených v Afghánistánu výrazně zredukován.
Zatímco v roce 2011 byl český mandát do 720 osob, do roku 2014 by měl být snížen o přibližně 70 % na cca 170 osob.
„Předložený návrh reflektuje naše aktuální možnosti, závazky i mezinárodní situaci,“ řekl ke schválenému textu ministr obrany Vondra.
