inzerce
Souvislosti:
Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie byla založená Maastrichtskou smlouvou a bývá také označována jako druhý pilíř EU. Členské státy v rámci této politiky mohou přijímat společné strategie, společné postoje a společné akce vůči třetím zemím. Součástí této politiky je také Evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP).
SZBP pro Evropskou unii představuje nástroj k účinnějšímu prosazování společných postojů na mezinárodní scéně. To se ovšem často neděje, přinejmenším proto, že o společných strategiích, postojích a akcích musí členské státy v Radě rozhodnout jednomyslně. Evropská komise ani Evropský parlament nemají v této oblasti téměř žádné pravomoci.
V rámci evropské ústavní smlouvy měla SZBP doznat změn: především měl vzniknout stálý předseda Evropské rady, který by EU v této oblasti zastupoval. Zároveň měly být sloučené pravomoci komisaře pro vnější záležitosti a vysokého představitele pro SZBP do jedné funkce – evropského „ministra zahraničí“. Text evropské ústavní smlouvy by také umožnil jednomyslné hlasování v určitých oblastech nahradit hlasováním kvalifikovanou většinou.
Tyto návrhy však vyvolaly v mnoha zemích nesouhlasné reakce a tak nad jejich zahrnutím do příští evropské smlouvy, která vyjde z neschválené ústavy, visí otazník.
Témata:
Evropský parlament včera hlasoval o zprávě k výroční zprávě Rady o společné zahraniční a bezpečnostní politice, kterou z vlastní iniciativy předložil poslanec za EPP-ED, člen zahraničního výboru, Elmar Brok. Pro návrh hlasovalo 526 poslanců, 118 bylo proti a 18 se hlasování zdrželo.
Oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky
Zpráva navrhuje, aby se evropská zahraniční a bezpečnostní politika zaměřila pouze na omezené množství oblastí „které jsou lépe propojené s přáními a obavami evropských občanů a s jejich očekáváním ohledně role Evropské unie v zahraniční politice“. EU by se podle poslanců měla zasazovat především za omezování chudoby ve světě a zaměřit se na příčiny imigrace.
Poslanci jsou přesvědčeni, že by rozšiřování Evropské unie mělo zůstat „klíčovým bodem politického programu Unie pro rok 2007“, ovšem tak, aby bylo konzistentní se schopností EU integrovat nové členské země.
Ústavní smlouva
Poslanci upozorňují, že bez ústavní smlouvy Evropská unie není schopná čelit zahraničně-politickým výzvám. Parlament proto podporuje vytvoření funkce evropského ministra zahraničních záležitostí a evropského útvaru pro zahraniční činnost (ten by podléhal ministrovi zahraničí – šlo by v podstatě o zárodek diplomatické služby). Poslanci se rovněž vyslovili pro zavedení principu většinového hlasování v oblasti SZBP, která podle nich bude jinak „vážně ohrožena“.
V oblasti rozpočtu SZBP poslanci vyjádřili nespokojenost s tím, že rozpočtová kapitola, která se věnuje zvláštním zástupcům EU, nezabraňuje rozrůstání se počtu vyslanců tohoto typu. Podle poslanců zvláštní zástupci pouze podrývají úsilí delegací Evropské komise v jednotlivých zemích. Poslanci v souvislosti s tím upozornili na potřebu vytvořit jasná pravidla pro jmenování zvláštních zástupců.
Změnit by se měl také systém financování zahraničních operací evropské bezpečnostní a obranné politiky. Podle interinstitucionální dohody v současné době platí, že náklady nese ta země, která jednotky vyšle. Poslanci jsou přesvědčeni o tom, že toto je jedním z důvodů, proč státy nemají motivaci nabízet své jednotky na účast v zahraničních misích. To by se změnilo, pokud by mise byly financovány z rozpočtu EU, říká zpráva Elmara Broka.
Nové pravomoci EP v SZBP
Poslanci zdůraznili potřebu aktivně se podílet na přípravě a dohledu nad realizací cílů SZBP. Nelíbí se jim, že je Rada na konci roku pouze informuje o aktivitách v zahraničněpolitické oblasti namísto toho, aby své plány na začátku každého roku konzultovala s Parlamentem. Dále by se podle nich měla zvýšit role Parlamentu při jmenování některých klíčových funkcí v oblasti SZBP: protiteroristického koordinátora, ředitele SitCen (Společného situačního centra EU), Satelitního střediska EU nebo Eurojustu (Evropské jednotky pro soudní spolupráci). 
