inzerce
Podle rumunského poslance Traiana Ungureanu (EPP), autora usnesení, které včera schválil Evropský parlament, nebyly ve členských státech, které na svých pracovních trzích přivítaly pracovníky z nových členských zemí (jež do EU vstoupily v letech 2004 a 2007), zaznamenány žádné negativní dopady.
Rumuny a Bulhary na svůj pracovní trh dosud vpustilo 15 zemí (Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko, zatímco zbývající desítka ze staré EU-15 uplatňuje přechodná období. V Příloze VI Aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska k EU z 1. ledna 2007 se uvádí, že tato období mohou platit maximálně po dobu 7 let, tzn. pracovní trhy všech členských zemí by se měly vůči pracovníkům z těchto balkánských zemí otevřít nejpozději do konce roku 2014.
Evropský parlament by byl ale rád, kdyby se tak stalo již před koncem letošního roku. Obává se totiž, že z dlouhodobého hlediska by se tato opatření mohla negativně odrazit na základních hodnotách a právech, která jsou zakotveny ve smlouvách EU – např. volný pohyb osob, zákaz diskriminace, solidarita a rovnost práv.
„Oficiální údaje, včetně údajů Komise, prokázaly, že pracovníci z východní Evropy negenerovali nezaměstnanost a nezpůsobili tlak na systémy sociálního zabezpečení. Naopak, jejich příliv přinesl v cílových zemích ekonomický růst kolem 1% HDP,“ prohlásil Ungureanu v pondělní rozpravě.
Nezávazné usnesení, pro které europoslanci zvedli ruku, reaguje na nedávný souhlas Evropské komise s opatřeními, které vůči pracovníkům z Rumunska zavedl Madrid (EurActiv 12.8.2011). Španělsko, které trpí vysokou nezaměstnaností (přes 20 %), se rozhodlo, že svůj trh do konce roku 2012 ochrání zavedením dočasného omezení. Důvodem byla vysoká nezaměstnanost (30 %) mezi Rumuny, kteří do Španělska přicházejí právě za prací. Podle údajů Evropské komise španělské úřady evidovaly v roce 2006 země 388 tisíc občanů rumunské národnosti, v roce 2010 už 823 tisíc.
O zavedení podobného opatření navíc v poslední době začalo uvažovat i Nizozemsko. Evropský parlament se proto obrátil na Evropskou komisi, aby prošetřila, zda takové kroky neporušují evropské právo.
Další překážky mobilitě pracovníků
Poslancům se také nelíbí, že některé členské země EU chybným způsobem provádějí a uplatňují současné právní předpisy EU v oblasti volného pohybu pracovníku, a to zejména v případě směrnice 2004/38/ES o právu občanů a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat v EU.
Europarlament se domnívá, že Komise by měla takové případy prošetřit a případně proti členským státům, které odmítají plnit své povinnosti, zahájit příslušné řízení.
V usnesení se také píše, že další velkou překážkou pro mobilitu pracovníků je současný postup pro uznávání odborných kvalifikací. Evropský parlament se i v tomto případě obrací na Evropskou komisi, aby současná pravidla upravila.
