inzerce
Vyšetřovací komise EU zahájila oficiálně činnost poté, co byla oficiálně posvěcena ministry financí členských států EU na schůzce konané 2. prosince 2008. Vyšetřovací komise je vedena švýcarskou diplomatkou Heidi Tagliavini, která dříve vedla Pozorovací misi OSN v Gruzii (UNOMIG). Původní termín dokončení vyšetřování a předložení zprávy Radě ministrů EU byl 31. července letošního roku.
Podle serveru EU Observer se diplomatičtí představitelé EU se v Bruselu v pátek 4. července však dohodli, že vydání zprávy původně plánované na 31. července odloží na předem neurčený den v září. Požádala je o to sama vyšetřovací skupina.
Bruselské zdroje informovaly portál o tom, že předsedkyně komise, švýcarská diplomatka Heidi Tagliavini, řekla, že potřebuje více času, kvůli novým materiálům objevujícím se v pozdním stádiu vyšetřování.
Část zprávy unikla prý z Evropské komise do německého deníku Der Spiegel, který ji zveřejnil v minulém týdnu. Podle moskevského zpravodaje deníku dochází většina členů vyšetřovací skupiny k závěru, že velká část viny padá na gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, který podle uniklých dokumentů začal válku napadením Jižní Osetie ráno 7. srpna 2008.
Uniklé dokumenty prý naznačují, že vyšetřování nenašlo žádné důkazy, které by potvrzovaly, že ruské tanky vstoupily 7. srpna 2008 do gruzínské separatistické provincie Jižní Osetie, tedy v den, kdy Gruzie zaútočila na hlavní město této proruské oblasti. Podle nálezů z uniklých dokumentů prý ruská armáda nevstoupila do Jižní Osetie dříve než 8. srpna 2008, což by ale bylo v rozporu s poválečným tvrzením Saakašviliho, který uvedl, že ruské tanky vstoupily do Jižní Osetie již o den dříve.
V deníku se objevily reakce některých členů švýcarské vyšetřovací komise. Jeden z expertů, Christopher Langton, řekl, že za ruskou reakci „může Gruzie obviňovat jen sama sebe“.
Další expert, německý právník Otto Luchterhandt, deníku sdělil, že ruští členové peacekeepingové operace v Jižní Osetii měli ke své akci oprávnění podle článku 51 Charty OSN. Gruzínské síly totiž napadly základnu používanou ruskými peacekeepingovými jednotkami v hlavním městě Jižní Osetie Tsinkvali. Podle článku 51 Charty OSN se Rusko po takovém aktu gruzínských sil mohlo dovolávat práva na sebeobranu.
Der Spiegel také přišel stvrzením, že podle většiny členů švýcarské vyšetřovací komise se ruské i gruzínské síly dopustily porušení opatření Ženevské konvence na ochranu civilistů v období války a to zejména používáním kobercových bomb.
Stahování pozorovatelských misí
Zpoždění vydání zprávy přichází v období rostoucího napětí v Gruzii. Skupina dvaceti pozorovatelů OBSE opustila Jižní Osetii poté, co Rusko odmítlo prodloužit jejich mandát. OBSE se ani po půlročním vyjednávání nepodařilo dosáhnout souhlasu Moskvy s prodloužením pozorovatelské mise a ta tak musela k 30. červnu tedy opustit území na pomezí mezi Jižní Osetií a Gruzií, kde vykonávala svou pozorovatelskou činnost.
Pozorovatelská mise OSN musí zase opustit druhou separatistickou provincii Abcházii, protože Rusko 15. června vetovalo v OSN prodloužení jejího mandátu.
Po odchodu pozorovatelů OSN a OBSE zůstává monitorovací mise EU (EUMM), kterou tvoří 220 neozbrojených pracovníků, jediným mezinárodním tělesem stojícím mezi znepřátelenými stranami. EUMM má zatím mandát do konce září, tedy do doby kdy by měla být zveřejněna konečná verze zprávy vyšetřovací komise.
BBC přišla s názorem jednoho diplomatického představitele v EU, že „stáhnutí misí OSN a OBSE není krokem správným směrem“. „Situace zůstane napjatá. Zažijeme velice horké léto“, dodal pro BBC diplomat.
Úkol dohlížet na plnění příměří mezi oběma stranami konfliktu nyní plně převezmou mise Evropské unie. Budoucnost mise OSN v oblasti je totiž po nedávném vetu Ruska v Radě bezpečnosti nejasná. Podle místních think-tanků nehrozí mezi Tbilisi a Moskvou nový konflikt, protože Rusko nemá zájem více narušit již nikterak nevalné vztahy se západem a Spojenými státy. O uplynulém víkendu se dokonce ruští představitelé zavázali k obnovení vojenské spolupráce s NATO. 
