inzerce
Summit v Tampere, který se konal roku 1999, stanovil cíle, kterých měla Unie dosáhnout, aby splnila svou představu zóny svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Každý občan EU v jakékoliv části Unie měl profitovat ze stejné míry bezpečnosti a svobody jako všichni ostatní.
V listopadu 2004 na tento summit navázala Evropská komise přijetím Hágského programu. V dokumentu jmenovala přesné cíle, kterých má Unie dosáhnout v období mezi lety 2005 – 2010. Následujícího roku, 2.června 2005, Komise přijala Akční plán, kde přesně určila potřebné kroky a pětiletý rozvrh jejich postupného uskutečňování.
Průzkum veřejného mínění měl Komisi ujistit v tom, že jsou její kroky oprávněné a mají podporu veřejnosti. Probíhal v červnu a červenci minulého roku ve všech dvaceti pěti zemích Unie, v uplynulých měsících byl vyhodnocován a včera publikován. Zásadním výsledkem tohoto průzkumu je zjištění, že občané EU aktivity Unie v tomto poli z velké většiny opravdu podporují. Otázky typu „Pro každou z následujících oblastí prosím odpovězte, zda má být více nebo méně rozhodnutí uskutečňováno na evropské úrovni.“ směřovaly například a oblast obchodování s drogami, organizovaný zločin či terorismus, ale také na problematiku azylové a imigrační politiky Unie, společnou kontrolu vnějších hranic, atd.
Právě boj proti organizovanému zločinu a proti terorismu získal největší podporu, více aktivit EU v obou těchto oblastech by uvítalo 86% dotazovaných. Na třetím místě za nimi skončil boj proti zneužívání drog s 81%. Sdílení informací mezi jednotlivými národními policiemi a soudy EU podporuje 78% respondentů. O pět procent méně získala ochrana základních práv člověka, 72% pak společná ochrana vnějších hranic, azylová a imigrační politika EU získala podporu 65% občanů Unie, celých 22% k ní zaujímalo negativní postoj.
Je zajímavé, že veřejnost nejvíce podpořila unijní spolupráci v oblastech, které patří do třetího pilíře struktury EU, kde státy kooperují pouze na méně intenzivní mezivládní úrovni. Členské státy si v těchto oblastech stále chrání svou suverenitu. Výsledek průzkumu však poukazuje na to, že by si občané EU přáli spíše intenzivnější spolupráci.
Česká republika se se svými odpověďmi umístila pokaždé nad unijním průměrem. Více rozhodování na úrovni EU by si v oblasti boje proti organizovanému zločinu přálo 94% Čechů, na poli boje proti terorismu dokonce 95% Čechů, což je nejvíce z celé EU. Boj proti zneužívání drog podpořilo 93% českých občanů, spolupráci v soudních a trestních věcech by uvítalo 85% občanů České republiky. Na druhé straně stály tradičně euroskeptické státy jako Rakousko, Velká Británie, Irsko a v některých případech také Finsko či Malta. I tak většina občanů těchto států odpověděla na položené otázky kladně. 
