inzerce
Souvislosti:
Kanada 14. července 2009 jednostranně zavedla víza pro občany České republiky. Poprvé v historii tak nastala situace, kdy třetí země obnovila vízovou povinnost pro občany některé ze zemí Evropské unie.
K opětovnému zavedení víz se Kanada rozhodla poté, co tamní úřady zaregistrovaly zvýšený počet žadatelů o azyl z České republiky, většinou Romů. Jejich počet začal dramaticky stoupat již koncem roku 2008 a jen během první poloviny letošního roku kanadské úřady přijaly na 1.700 žádostí. Pro srovnání, v roce 2006, krátce před zrušením vízové povinnosti pro občany ČR, zažádalo v Kanadě o azyl pouze pět Čechů.
Česká republika na obnovení vízové povinnosti zareagovala 16. července symbolickým zavedením víz pro kanadské diplomaty a požádala své partnery v Evropské unii o vyjádření solidarity a pomoc při řešení vízového sporu. Ministr zahraničí Jan Kohout v této souvislosti několikrát zdůraznil, že vláda neusiluje o zavedení recipročních schengenských víz neboť nechce způsobit krizi ve vztazích mezi EU a Kanadou.
Místo toho vláda požadovala, aby Češi nemuseli pro víza do Vídně, ale aby je mohli vyřídit v Praze. Zároveň usilovala o to, aby formuláře žádostí o vydání víz byly „férovější“ a aby v nich nebylo zapotřebí vyplňovat takové údaje, jako jsou například informace o rodinných příslušnících a partnerech.
Ministři zahraničí EU na svém jednání 27. července České republice vyjádřili solidaritu, ale zároveň připomněli, že s návrhem řešení musí na podzim přijít Evropská komise.
Témata:
Evropská exekutiva včera představila zprávu, v níž vyjádřila politování, že k česko-kanadskému sporu vůbec došlo a vyzvala k jeho rychlému urovnání.
Komise zároveň ocenila, že se obě strany snaží při vzájemných jednáních nalézt řešení a Kanadu pochválila za to, že se způsob vydávání víz pro občany České republiky snaží zjednodušit. Na druhou stranu jí ale vyzvala, aby Čechům umožnila žádat o víza na pražském konzulátu. Kanada by navíc měla předložit návrh kroků, které je potřeba učinit k tomu, aby bylo možné vízovou povinnost v „blízké budoucnosti“ opět zrušit.
Pokud Kanada uvedené požadavky do konce roku „uspokojivým způsobem“ nevyřeší, Komise Radě navrhne, aby EU zavedla vízovou povinnost pro kanadské diplomaty a držitele služebních pasů.
Maďaři se zatím bát nemusí
Česká republika ovšem není jedinou zemí, která musí v současné době řešit problémy související s mimořádně liberální azylovou politikou země javorového listu. Kromě České republiky kanadské úřady zaznamenaly v letošním roce výrazný nárůst žádostí o azyl také z další evropské země – z Maďarska.
Zatímco v loňském roce si podalo žádost o azyl 285 maďarských občanů, za letošní rok to je zatím téměř pětkrát tolik (na konci září hlásily kanadské úřady 1.353 žádostí). A podobně jako v případě ČR, i u Maďarska se převážně jedná o romské občany.
Kanadské ministerstvo pro imigraci ovšem na rozdíl od ČR zatím o uvalení víz neuvažuje a situaci se pokouší zatím vyřešit jednáními s maďarskou vládou. Podle Kanaďanů je totiž většina žádostí falešná a mohou za nimi stát zločinecké gangy a pašeráci lidí.
Ovšem ani žádosti občanů České republiky podle kanadských úřadů nebyly z velké části oprávněné. Kritici se ale shodují na tom, že na vině je z velké části benevolentní systém pro udílení azylu. Mnoho žadatelů se prý žádostí o azyl snažilo obejít dlouhou řadu běžných přistěhovalců, neboť status azylanta bylo možné získat za kratší dobu.
Případy zneužívání systému se ale nyní pod tlakem okolností Kanada pokusí eliminovat změnou legislativy. Počet nevyřízených žádostí se totiž za poslední čtyři roky podle informací agentury AFP téměř ztrojnásobil (v roce 2009 prozatím dosáhl počtu 61.000), což systém paralyzuje a zároveň znevýhodňuje žadatele, kteří o azyl v Kanadě žádají oprávněně.
