inzerce
Souvislosti:
Záměrem pro vytvoření VIS, který má být největší světovou biometrickou databází obsahující otisky prstů zhruba 70 milionů lidí, je vylepšit správu a zajištění procedur při vydávání evropských víz. Systém by měl zodpovědným orgánům v členských zemích Schengenského prostoru umožnit sdílení informací a napomáhal by policii a Europolu v boji s terorismem a dalšími závažnými trestnými činy.
I přes obtíže spojené s tak komplexním legislativním návrhem dosáhl Evropský parlament společně s Radou shody již během prvního čtení.
Parlament rovněž diskutoval o přeshraniční spolupráci ve vízové oblasti. Mluvčí britských liberálních demokratů pro oblast spravedlnosti a členka parlamentního výboru pro občanské svobody, poslankyně Sarah Ludford, podpořila nařízení, kterým by došlo k vytvoření databáze, jež by členským státům EU umožnila výměnu informací o krátkodobých vízech a žádostí o schengenská víza.
Témata:
V rámci návrhů, schválených minulý týden ve středu bude nyní policie napříč Evropskou unií bude moci sdílet záznamy o DNA. Poslanci ovšem trvají na tom, aby byly vytvořeny záruky na ochranu soukromí osob a jejich základních práv.
Jako součást druhé dohody má být vytvořena celoevropská databáze, jejímž cíle je správa žádostí o schengenská víza.
Stanoviska:
Německé předsednictví by rádo, aby Evropská rada přijala tzv. Prümskou smlouvu (jde o dohodu o spolupráci, kterou v roce 2005 podepsalo sedm členských zemí – Německo, Španělsko, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Belgie a Velká Británie spolu s Itálií jí podporují) do evropské legislativy.
Mluvčí britských liberálních demokratů pro oblast spravedlnosti a členka parlamentního výboru pro občanské svobody, poslankyně Sarah Ludford, uvedla: „Dohoda, které jsme dosáhli společně s Německým předsednictvím, je poctivá a vyvážená…Rada musí tato slova přeměnit na skutky a vytvořit přijatelnou dohodu o těchto významných opatřeních. Nemůžeme si dovolit riskovat s takovými biometrickými schématy, jako je toto. Potenciální důsledky špatného používání nebo zneužívání by hluboce ohrozily občanské svobody.“
Ludford dále zdůraznila, že „VIS je systém pro správu hranic a v principu není určen pro boj s terorismem a trestnou činností. Nezapomínejme, že 99,9% návštěvníků EU jsou řádní návštěvníci, kteří nejsou propojeni s žádnou trestnou činností.“
Poslanec za skupinu socialistů v EP, Fausto Correia, který je autorem zprávy o předávání údajů mezi policejními složkami, uvedl: „Musíme na jedné straně nalézt správnou rovnováhu mezi potřebami účinné spolupráce mezi evropskými policejními složkami v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti, ale na druhé straně musíme zajistit ochranu základních lidských práv. Zavedení Prümské smlouvy do evropského práva a její rozšíření musí ochraňovat důvěrnou povahu osobních údajů. S informacemi o etnickém původu, sexuální orientaci, nebo zdraví by se mělo nakládat jen v případě absolutní nezbytnosti.“
S tím souhlasí i britský labourista a poslanec za socialisty (PSE) Michael Cashman: „Přivítal jsem přijetí této zprávy po dlouhém a komplexním vyjednávání. Jsem přesvědčen, že konečná dohoda představuje vyvážený a konstruktivní přístup. Dohoda umožní členským zemím daleko logičtější způsob záznamu a výměny informací, které se týkají vízových žádostí, a současně zajistí ochranu práv žadatelů. Pokud jde o biometrické údaje, je nezbytné, aby k nim Evropská unie zaujala srozumitelné stanovisko. Technologie, jako je biometrika mohou zvýšit bezpečnost, aniž by ohrozily osobní svobody. Pokud ovšem budou správně a vhodně použity. Musíme tuto technologii přijmout, ne před ní couvat.“
Britští konzervativci ovšem obě zprávy označily jako zásah do práv na ochranu soukromí a vyzvali britskou vládu, aby vyjednala jednostranné odstoupení od jejich implementace. Mluvčí konzervativců pro oblast spravedlnosti a vnitra, poslanec EPP-ED Philip Bradbourn uvedl: „Implikace jsou dalekosáhlé a zasáhnou všechny evropské občany. Abych uvedl jeden příklad, opatření této smlouvy znamenají, že data všech evropských občanů mohou být sdílena bez ohledu na to, jestli jsou podezřelí, nebo usvědčení z trestné činnosti.“
Evropský inspektor pro ochranu údajů Peter Hustinx vyjádřil ovšem jiné obavy: „Okruh údajů, které může tento systém obsahovat, není omezen pouze na údaje osob podezřelých nebo usvědčených z trestné činnosti.“
Bradbourn k tomu dodává: „Toto je nakonec…klasický příklad toho, jak se několik málo států snaží zavést svůj systém ve všech členských státech. Osm zemí, které podepsaly Prümskou smlouvu se jí nyní snaží vnutit ostatním.“
