inzerce
„O rok později a s nově přijatou legislativou, která se zaměřuje na přistěhovalce, jsou francouzští Romové stále zranitelní. V mnoha případech jsou neustále vystěhovávání, čelí nespravedlivému vyhošťování a diskriminaci,“ nechala se slyšet Judith Sunderland, výzkumná pracovnice v mezinárodní nevládní organizaci Human Rights Watch, která se zabývá lidskoprávní tématikou a výzkumem.
Postavila se tak proti tvrzení Evropské komise, která minulý měsíc uvedla, že většina členských zemí EU vyslyšela její připomínky týkající se nedodržování směrnice o volném pohybu z roku 2004. Mezi těmito státy jmenovala i Francii, která byla vloni kritizována za kontroverzní přístup k řešení romské otázky (EurActiv 29.7.2010).
Nyní ale byla Paříž pochválena za to, že v červnu letošního roku přijala legislativní úpravy, které po ní požadovala Komise a které mají zajistit soulad se směrnicí (včetně záruk na ochranu občanů EU proti svévolnému vyhošťování a diskriminačnímu zacházení).
„Chci zajistit, aby práva na volný pohyb mohli účinně požívat všichni občané EU. Události, k nimž vloni došlo, byly pro Evropu výstražným znamením,“ uvedla komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Reding.
Protiprávní zacházení
Argumenty, že tomu tak není, předkládá studie, kterou v červenci Evropské komisi zaslala Humam Rights Watch. Podle jejích autorů „tisíce rumunských a bulharských Romů obdržely od francouzských úřadů příkaz opustit Francii, a navíc v rámci procedury, která porušuje jejich práva“.
Nevládní organizace, jejíž historie sahá až do sedmdesátých let, se opřela i do praktik francouzských soudů, které prý nekonzistentním způsobem přistupují k podaným odvoláním, a také policii, které nutí obyvatele často ilegálně zřízených tábořišť, z nichž velká část nerozumí francouzštině, podepsat různé dokumenty, aniž by jim vysvětlila, o co v nich jde. „Nenechá jim ani kopie,“ dodávají autoři studie.
Repatriace převážně rumunských a bulharských obyvatel (a tedy občanů EU) romského původu z Francie ostře kritizovala Evropská komise a zejména pak eurokomisařka Reding, která si Paříž „pozvala na kobereček“. Důvodem byla diskriminace na základě etnického původu. Francie následně Komisi slíbila, že své zákony upraví tak, aby odpovídaly evropským normám o volném pohybu osob.
V Evropě žije 10 až 12 milionů Romů, z toho šest až sedm milionů v zemích Evropské unie. Tvoří téměř 10 % populace v Bulharsku, 9 % na Slovensku, 8 % v Rumunsku, 7 % v Maďarsku. V Řecku, Španělsku a České republice představují 1,5-2,5 % obyvatel.
Ač jejich integrace do většinové společnosti spadá do kompetencí členských států EU, Evropská komise má možnost kroky jednotlivých členských zemí koordinovat. V dubnu 2011 proto Komise navrhla rámec pro vnitrostátní strategie pro sociální integraci Romů, kde členským státům EU uložila plnit cíle v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotní politiky a bydlení. (EurActiv 6.4.2011). Členské země EU musí své strategie předložit do konce roku 2011.
