inzerce
V rámci této události byly zveřejněny prozatímní výsledky projektu Evropské komise „SafetyNet“, který má za cíl snížit počet lidí usmrcených při dopravním neštěstí mezi lety 2001-2010 na polovinu, což za stanovené období činí asi 25 000. Ve zprávě bylo posouzeno sedm ukazatelů: alkohol a drogy; rychlost; bezpečnostní pásy a používání přílby; svícení ve dne; pasivní bezpečnost vozidel; silniční infrastruktura; první pomoc obětem.
Komise zjistila, že se její snaha setkala s dobrými výsledky. V České republice a v dalších dvanácti zemích EU počet nehod klesl. V Litvě, Maďarsku a Estonsku ale bohužel naopak stoupl. Zatím se podařilo zachránit dvanáct z předpokládaných dvaceti pěti tisíc lidských životů. I když to znamená čtyř tisícový skluz oproti předpokladu, nevidí to komisař pro dopravu Jacques Barrot černě a stále věří, že se kvota dvaceti pěti tisíc lidských životů podaří naplnit.
Mezi státy jsou v jednotlivých posuzovaných kategoriích markantní rozdíly. Nejlépe si vede Lucembursko, které zaznamenalo 49% pokles úmrtí na silnicích, podobně je na tom Francie a Portugalsko s 42%. Česká republika se v tomto směru umístila na třinácté místo společně s Finskem. Největší počet usmrcených na milion obyvatel za rok 2006 má s přehledem Litva (223). Nad ní se umístily další dva pobaltské státy Lotyšsko (177) a Estonsko (152). Nejméně jich má Malta (25), Nizozemsko (43) a Švédsko (49). Česká republika se se svými sto čtyřmi smrtelnými případy umístila na nelichotivém sedmnáctém místě.
I přes to si však ředitel dopravní policie Zdeněk Bambas loňské výsledky pochvaluje. V ČR totiž došlo k pětinovému úbytku smrtelných případů. Zatímco roku 2001 v ČR zahynulo na silnicích 1334 lidí, o pět roků později to bylo 1063 případů. Bambas toto zjištění komentoval: „Je to rozhodně výsledek fungování nového zákona.“ I přes tato fakta však bodový systém mnozí politikové kritizují a chystají se jeho změny.
