Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Legální zbraně v EU: Co a proč chce Brusel měnit?


zdroj: ShutterStock.com; autor: Vlue

02.12.2015
Teroristické útoky v Paříži se pro Komisi staly impulsem urychlit změnu současných pravidel pro nakupování a držení střelných zbraní v EU. Někteří čeští politici, europoslanci a především držitelé zbraní se bouří. Návrh totiž prý místo zefektivnění boje proti nelegálnímu držení a obchodování zbraní míří proti těm, kteří si je pořizují podle pravidel. Co přesně kritizují? A jaké jsou šance návrhu v Evropském parlamentu?

inzerce

Pouhých pět dní po teroristických útocích v Paříži z 13. listopadu Evropská komise navrhla změny směrnice o kontrole nabývání a držení střelných zbraní. O potřebě aktualizovat směrnici z roku 2008 se na půdě EU hovoří už delší dobu a počítá s ní například i v dubnu zveřejněná bezpečnostní agenda. Pařížský masakr však proces značně urychlil. Komise chce nyní posílit ochranu evropských občanů a bránit teroristům a jiným zločincům v přístupu ke zbraním.

„Navrhujeme přísnější kontroly prodeje a registrace střelných zbraní a tvrdší pravidla k trvalému deaktivování zbraní. V nejbližší době také předložíme akční plán pro řešení nedovoleného obchodu se zbraněmi,“ uvedl předseda Komise Jean-Claude Juncker s tím, že pachatelé organizované trestné činnosti obchodující s vojenskými zbraněmi nesmějí být v Evropě tolerováni.

Matúš Škorík: „Incidenty, kde jsou zbraně součástí útoků, typicky terorismus, se nikdy neprovádí legálními zbraněmi."

Legální držitele zbraní a některé české politiky tento plán doslova zvedl ze židle. „Říct, že zvýšíme bezpečnost občanů EU tím, že omezíme legální zbraně, je nesmysl. Incidenty, kde jsou zbraně součástí útoků, typicky terorismus, se totiž nikdy neprovádí legálními zbraněmi,“ tvrdí Matúš Škorík, který je sám legálním vlastníkem zbraní.

Komise podle něj „argumentuje něčím, co se ani vzdáleně neblíží pravdě“, a měla by se spíš zaměřit na nelegální obchod se zbraněmi. Například zbraně použité před třemi týdny v Paříži, totiž byly s největší pravděpodobností propašovány do EU ze zemí Balkánu. V případě lednového útoku na redakci Charlie Hebdo se pak jednalo o špatně znehodnocené a nelegálně reaktivované zbraně ze Slovenska.

Podobně to vidí například europoslanec Petr Mach (Svobodní/EFDD). „Zločinci legální zbraně nepoužívají, protože podle nich by je policie rychle vystopovala, a tudíž se jich nová omezení nijak nedotknou.“  Legálními zbraněmi je prý spácháno jen asi 2-3 promile násilných trestných činů.

Co tedy Komise vlastně navrhla a co kritikům návrhu přesně vadí?

Česká zbrojní legislativa je často napřed

Nejvýraznějším sporným bodem je zákaz vlastnictví poloautomatických neboli samonabíjecích zbraní (mají stejnou výkonnost jako automatické zbraně, spoušťový mechanismus však umožňuje střílet pouze jednotlivými ranami) soukromými osobami. Takové zbraně by se podle návrhu Komise měly přesunout z kategorie B do A.

Podle dnes platné směrnice se totiž zbraně musí klasifikovat do několika tříd. Přičemž čím blíže je kategorie začátku abecedy, tím složitější je si takovou zbraň obstarat. V kategorii A jsou zastoupeny nejnebezpečnější, vojenské zbraně, u kterých je proces jejich získání nejsložitější. Jedná se o zbraně automatické, tedy takové, které například zabíjely v Paříži.

Do této třídy by se však nově měly zařadit i samonabíjecí zbraně z kategorie B, které si dnes může legální držitel zakoupit pro účely krajní sebeobrany. Ještě před jejím nákupem však za současných podmínek potřebuje povolení od policie, teprve potom může zamířit do obchodu. Zároveň musí být člověk bezúhonný a spolehlivý, důvodem k neudělení takového povolení je například už strávení noci na záchytce kvůli opilosti.

Jak odborníci upozorňují, Česká republika je oproti velkému počtu států EU v regulaci držení zbraní v mnohém napřed, a to například v oblasti registrace a evidence.

Myslí si to i europoslanec Mach. „Jsem zásadně pro to, aby bezúhonný český občan měl nadále možnost legálně držet zbraň, ať pro sport nebo pro vlastní ochranu, a českou legislativu v této oblasti považuji za jednu z nejlepších v Evropě,“ tvrdí.

Mohou deaktivované zbraně zabíjet?

Zákaz vlastnictví pro civilní osoby by navíc platil i v případě, kdy jsou zbraně deaktivované, tedy znehodnocené tak, aby s nimi nešlo střílet ostrými náboji. Zbraň tak prochází konstrukční úpravou, která zamezí automatické střelbě (při držení spouště zbraň střílí, dokud v ní jsou náboje).

To by mohl být problém například pro historické spolky, které deaktivované zbraně využívají například při rekonstrukci bitev.

Matúš Škorík: „Za absurdní považuji zařazení sportovních zbraní typu airsoft do kategorie C."

Podle Komise ale deaktivované zbraně dnes vlastně nejsou považovány za zbraně, a mohou se proto volně pohybovat v rámci vnitřního trhu. Jsou navíc vymazány z oficiálního registru, kvůli čemuž je poté nemožné dohledat jejich původní a stávající majitele. Komise má obavy, že pokud jsou zbraně deaktivovány nesprávně, mohou být překonstruovány tak, aby byly schopné zabíjet.

Europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09/EPP) však upozorňuje, že podle směrnice z roku 2008 měla Komise vydat společné pokyny o standardech a technikách znehodnocení zbraní tak, aby bylo zajištěno, že budou skutečně nevratně neschopny střelby. Dosud se tak však nestalo a jakým způsobem bude zbraň znehodnocena, zůstalo na uvážení členských států.

„Také proto je pro mě naprosto nepřijatelné, aby Komise svou dřívější pasivitu nyní kompenzovala předložením nesmyslného drakonického návrhu. Je to příslovečné ode zdi ke zdi a takovýto návrh podle mne nemůže být schválen," uzavírá Polčák.

Nově Komise navrhuje také to, aby národní registry shromažďovaly záznamy o deaktivovaných zbraních a jejich vlastnících. Pro zlepšení sledování zbraní chce Komise prosadit i povinnost uchovávat informace o zbraních až do jejich zničení, tedy ne jen 20 let jako dnes. Více propojeny mají být napříč EU i národní registry zbraní a členské státy by se podle návrhu měly navzájem informovat například o zamítnutí žádosti o povolení získat zbraň.

 

Zbrojní pas na paintbal?

Výčet kritizovaných aspektů změny směrnice nekončí. „Za absurdní považuji zařazení sportovních zbraní typu airsoft do kategorie C z důvodu toho, že vypadají jako automatické zbraně,“ řekl redakci Škorík.

Do této třídy zbraní tzv. na ohlášení, kdy je ke koupi potřeba zbrojní průkaz a její následné nahlášení na policii, by nově měly spadat například i plynové pistole, poplašné zbraně, nebo paintbalové repliky.

Dalším problémem návrhu je podle držitelů střelných zbraní i to, že Komise nepočítá při vyvlastňování se zatížením unijního rozpočtu. Náklady na zabavení zbraní by tak nesly samotné členské státy, nebo by byly zbraně vyvlastňovány bez náhrady. Jejich majitelé, kteří za zbraně utratili často i desítky až stovky tisíc, by proto s takovou možností určitě při nejmenším nesouhlasili.

Projde návrh v Evropském parlamentu?

Návrh Komise musí posvětit i členské státy a Evropský parlament. Přestože se europoslanci většinou shodují na tom, že je potřeba legislativu z roku 2008 revidovat, podoba nové směrnice, jak ji navrhla Komise, však u nich přílišnou podporu nemá.

„Zpřísnění zbraňové regulace sice obecně podporuji, ale současný návrh se Komisi, velmi mírně řečeno, opravdu nepovedl. Snažit se bojovat proti terorismu omezováním legálního držení zbraní bezúhonnými občany je zjevným nesmyslem dokonce i ve světle letošních útoků ve Francii," vysvětluje Stanislav Polčák.

Návrh se tak s velkou pravděpodobností dočká řady změn, europoslanci totiž chtějí problematiku probrat s odborníky.

„Současný návrh Evropské komise hodlám posoudit na základě diskuse s experty a dalšími zainteresovanými, s nimiž vedu a povedu další konzultace,“ řekl redakci europoslanec Petr Ježek (ANO/ALDE), který spolu s dalšími osmi českými poslanci  Evropského parlamentu vydal k návrhu Komise společné stanovisko.

„Pro mě je podstatné, aby konečná právní úprava byla vyvážená a reflektovala rovnováhu mezi zajištěním bezpečnosti občanů, která je prvořadá, a osobní svobody, do které by zásahy měly být obecně co možná nejmenší,“ dodal Ježek.

Charanzová: „Se zákazem držení poloautomatických zbraní souhlasit nemohu, to skutečně nelze považovat za boj s terorismem.“

Ostřejší názor zastává Petr Mach, který prý v Parlamentu bude hlasovat proti takovému omezování práva držet zbraň. „V Evropském parlamentu se budu nadále zasazovat o to, aby právo slušných lidí na obranu nebylo omezováno a aby se diskuze o zbraně vedla na základě faktů a statistik a nikoliv na základě emocí politických představitelů.“

Parlamentu bude návrh na změnu směrnice prezentován poprvé v pondělí, a to na Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). Za frakci ALDE bude zpravodajkou česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO/ALDE), která s ohledem na události v Paříži návrh na zpřísnění pravidel podporuje, také ale má několik výhrad.

„Za nešťastné považuji nejednoznačnost návrhu, která umožňuje různé interpretace, včetně zákazu držení poloautomatických zbraní. S tím souhlasit nemohu, to skutečně nelze považovat za boj s terorismem,“ uvádí.

Autor: Eliška Kubátová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top