inzerce
Zamítnutá smlouva SWIFT měla americkým vyšetřovatelům umožnit přístup k údajům o bankovních transakcích občanů EU a předcházet tak teroristickým útokům. Podle Američanů je systém SWIFT efektivní zejména díky tomu, že obsahuje data asi osmi tisíc bank z celého světa a může proto denně zpracovávat miliony transakcí.
Systém se však nesetkal s pochopením především ze strany liberálních a socialistických poslanců. „Chceme novou a lepší smlouvu, která zajistí ochranu soukromí občanů,“ prohlásil předseda frakce eurosocialistů Martin Schulz.
Podle výsledků včerejší Rady to vypadá s novou smlouvou nadějně. „Chceme, aby se pod smlouvu podepsaly všechny členské státy, je to lepší než bilaterální dohody,“ prohlásil španělský ministr vnitra Alfredo Pérez Rubalcaba na tiskové konferenci po zasedání Rady. Spojené státy začaly totiž po negativním verdiktu europoslanců uvažovat o bilaterálních dohodách s Nizozemskem a Belgií. V těchto zemích sídlí nejdůležitější společnost zajišťující bankovní transakce - Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci (SWIFT).
USA jsou podle Rubalcaby opět ochotné jednat s EU jako s celkem a chápou, že sedmadvacítka chce, aby nová smlouva obsahovala záruky na ochranu základních práv občanů EU. „Nový SWIFT musí obsahovat omezení a záruky, na nichž trvají europoslanci. Washington je připraven taková opatření do smlouvy zahrnout,“ řekl Rubalcaba. Nicméně varianta bilaterálních dohod je pro USA stále aktuální z důvodu vzniklé bezpečnostní mezery a nedostatku času.
Komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malström uznala, že předchozí dohoda nebyla „dokonalá“ a že je jejím cílem dosáhnout konsenzu na novém dokumentu, jak jen to bude možné. Dodala však, že práce musí být odvedena kvalitně. Evropská komise se podle slov Malström již připravuje na vyjednávání o nové smlouvě SWIFT, jejíž text bude muset odsouhlasit jak Rada EU, tak Parlament. Předpokládá se, že k tomu může dojít nejdříve letos na podzim.
Španělský ministr Rubalcaba také vyjádřil svou radost z toho, že ministři odsouhlasili novou bezpečnostní strategii EU, jež byla prvním bodem jednání Rady. Rubalcaba podotkl, že nová strategie je výsledkem téměř roční práce a měla by především zkvalitnit práci policejních sil a právních systémů v členských státech. Podle Španěla by mohl tento dokument vydržet bez obvyklých novelizací delší dobu a vnést tak koherenci do různých politik v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.
Do měsíce bude také zřízen Stálý výbor Rady pro vnitřní bezpečnost (COSI), který má zajišťovat efektivní spolupráci a koordinaci v oblasti vnitřní bezpečnosti. Výbor se bude starat hlavně o ochranu vnějších hranic a justiční spolupráci v trestních věcech. Jeho úkolem bude také hodnotit celkovou bezpečnostní strategii Unie a navrhovat opravná opatření. Nebude však zapojen do přípravy legislativních aktů (to zůstane výlučnou pravomocí COREPERu) ani do provádění operací. V COSI budou zasedat zástupci ministerstev členských států, kteří budou smět na svá setkání pozvat i členy EUROJUSTu, EUROPOLu a jiných příslušných orgánů.
