inzerce
Souvislosti:
Vízovou povinnost Kanada České republice zrušila v roce 2007. Letos v červnu ale rozhodla o jejím znovuzavedení poté, co kanadské úřady v první polovině letošního roku zaregistrovaly zvýšený počet žadatelů o azyl z České republiky. Jen v první polovině letošního roku požádalo o udělení azylu 1.700 Čechů, většinou Romů.
Od 14. července tak musí Češi cestující do země javorového listu znovu žádat o udělení víz. Situaci žadatelům znepříjemňuje také skutečnost, že o víza nemohou žádat na kanadském velvyslanectví v Praze, ale musí si je vyřídit ve Vídni.
Česká strana na krok kanadské vlády zareagovala 16. července přijetím symbolického odvetného kroku – zavedením víz pro kanadské diplomaty.
Zavedení víz pro všechny kanadské občany nepřipadá v úvahu vzhledem k členství České republiky v schengenském prostoru bez hranic. Ostatně, i kdyby takový krok byl možný, postrádal by jakýkoliv smysl. Díky otevřeným hranicím by Kanaďané do České republiky mohli přicestovat například ze sousedního Německa, kde pro ně žádná vízová povinnost neplatí. O silnějších opatřeních, jakými by bylo například zavedení vízové povinnosti do zemí Schengenu tak musí rozhodnout ministři všech členských zemí EU.
Krátce po zavedení kanadských víz se Česka zastalo také Švédsko, které v současné době Evropské unii předsedá. Upozornilo ovšem, že první krok musí učinit Evropská komise. Ta má na prošetření situace a vypracování návrhu případných odvetných opatření (která poté musí schválit ministři členských zemí) tři měsíce.
Témata:
Přestože zavádění odvetných kroků vůči Kanadě zatím není na pořadu dne, ministr zahraničí Jan Kohout a ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle včera na jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy usilovali u svých evropských protějšků alespoň o vyjádření podpory pro žádost, kterou česká vláda adresuje kanadskému kabinetu.
V ní požaduje, aby Češi nemuseli pro víza do Vídně, ale mohli si své žádosti vyřídit na pražském konzulátu. Zároveň by ráda, aby formuláře pro žádost o víza byly „férovější“ a žadatelé v nich nemuseli vyplňovat takové údaje jako jsou informace o partnerech a rodinných příslušnících.
O prosazování recipročních schengenských víz pro kanadské občany česká strana podle ministra zahraničí Jana Kohouta Česká republika neusiluje. „Nechceme situaci řešit konfliktem a nechceme z této otázky udělat krizi ve vzájemných vztazích,“ cituje Kohouta Český rozhlas. České vládě jde podle něj v první řadě o návrat před 14. červenec a zrušení vízové povinnosti ze strany Kanady.
Švédský ministr zahraničí Carl Bildt po včerejším jednání ministrů uvedl, že všechny členské země EU České republice vyjádřily „velmi silnou“ solidaritu.
Česká média informují o tom, že se Česka vedle Švédska velmi silně zastaly země Visegrádské čtyřky nebo například Itálie. Italský ministr zahraničí Franco Frattini se podle Českého rozhlasu proti kanadským vízům ohradil velmi ostře a nepřímo napadl tamní azylový systém když uvedl, že pokud by Česká republika nebo jakákoliv jiná země EU měla politické uprchlíky, zpochybňovalo by to samotnou podstatu EU.
„Určitě se objevily případy diskriminace Romů, které je potřeba vyšetřit, ale právo na azyl, to je něco úplně jiného. Všichni ministři souhlasili s mým vystoupením, že to bychom pak Česko nemohli považovat za bezpečnou zemi, a to jako Evropan nemůžu akceptovat," cituje Frattiniho Český rozhlas.
Na tahu je ale bez ohledu na podporu členských zemích Evropská komise a ta se svými návrhy případných odvetných opatření přijde zřejmě až na podzim.
