inzerce
Souvislosti:
Vízový informační systém (VIS) má představovat největší světovou databázi biometrických údajů. Bude obsahovat informace o více než 70 milionech osob, které si zažádají o víza do schengenského prostoru. Databáze bude vedle fotografií žadatelů obsahovat také otisky prstů.
V prosinci 2004 Komise zveřejnila návrh nařízení o VIS, který umožní národním zastupitelským úřadům a jiným kompetentním úřadům využívat systém při zpracování žádostí o víza a při kontrole víz. O rok později vytvořila návrh rozhodnutí o VIS, podle nějž budou mít do databáze za určitých podmínek a při zajištění vysokého stupně ochrany přístup i policejní složky.
Ministři včera jednali také o zahrnutí tzv. Prümské smlouvy do evropského práva. Tuto smlouvu podepsalo 27. května 2005 sedm členských zemí – Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Rakousko. Prümská smlouva umožňuje policejním složkám v signatářských zemích výměnu informací o DNA, otiscích prstů nebo informací o registraci motorových vozidel.
Témata:
Nařízení o VIS minulý týden úspěšně prošlo Evropským parlamentem. V případě rozhodnutí, které umožňuje výměnu informací pro účely boje s mezinárodní kriminalitou, poslanci vyzvali Radu k vytvoření dostatečných záruk na ochranu soukromí osob a základních práv. Zatímco o nařízení o VIS Rada rozhoduje společně s Parlamentem, v otázce Rozhodnutí má Parlament pouze poradní roli, konečné rozhodnutí je na Radě.
Nejčastějšími uživateli systému budou konzulární úřady a hraniční kontroly. Policie a další orgány zajišťující vymahatelnost práva budou mít k databázi pouze velmi omezený přístup.
Ministři včera schválili jak návrhy na vytvoření VIS, tak návrh na začlenění Prümské smlouvy do evropské legislativy. Systém bude ovšem opatřen vysokým stupněm ochrany, který by měl zaručit, že se k údajům nedostanou neoprávněné osoby a databáze nebude využívána k neoprávněným účelům.
Kriminalisté budou mít při hledání pachatele přístup pouze k anonymním údajům z databáze jiného členského státu. Bude-li se ovšem vzorek shodovat s tím, který je v databázi, budou moci požádat o přístup k dalším informacím.
Stanoviska:
Komisař pro oblast spravedlnosti a vnitra Franco Frattini přivítal přijetí nařízení i rozhodnutí o VIS, který podle něj bude představovat „praktický nástroj jak pro konzuláty, tak pro hraniční kontroly…stejně jako policii a další orgány členských států činné v trestním řízení, který napomůže při ochraně, boji a vyšetřování teroristických činů i dalších závažných trestných činů.“ Komisař je přesvědčen, že rozhodnutí Rady zajistí i dostatečnou úroveň ochrany osobních údajů.
Komisař rovněž přivítal schválení implementace Prümské smlouvy. „Přeshraniční trestná činnost a terorismus si žádají účinnou a efektivní přeshraniční reakci policie i orgánů činných v trestním řízení,“ uvedl Frattini.
Německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble prohlásil, že rozhodnutí (o Prümské smlouvě) přinese policii „významný nový zdroj informací“, který jí napomůže odhalovat trestné činnosti.
Český ministr vnitra Ivan Langer rozhodnutí přivítal o Prümské smlouvě s tím, že Česká republika by jej do národní legislativy mohla převést do tří let, tedy o rok dříve, než návrh předpokládá. Náklady implementace by měly dosáhnout zhruba 250 milionů korun. "Když se podíváte na ten efekt, který to přináší, tak z pohledu občanů jsou to dobře vynaložené peníze," uvedl Langer pro ČTK. Langer pozitivní efekty dokumentoval na zkušenostech sousedního Rakouska, které již svou databázi DNA v rámci smlouvy sdílí. Během platnosti této smlouvy bylo podle ministra odhaleno 38 pachatelů do té doby nevyřešených vražd a asi tři stovky pachatelů závažných násilných činů.
K implementaci Prümské smlouvy mají ovšem výhrady britští konzervativci a liberálové, kteří tvrdí, že o zahrnutí této smlouvy neproběhla řádná demokratická diskuse ani na půdě národních parlamentů, ani na půdě Evropského parlamentu a dohoda, platná původně jen v několika členských státech, byla do evropského práva "vpašována".
Britská liberálně demokratická poslankyně baronka Sarah Ludford podle BBC kritizovala neexistenci společných pravidel pro záznam dat v jednotlivých členských státech. Databáze DNA Velké Británie podle ní například obsahuje nejen vzorky usvědčených zločinců, ale také dalšího milionu obyvatel, kteří nikdy z žádného trestného činu nebyli obviněni. Podle poslankyně by se „citlivá osobní data nevinných lidí neměla sdílet napříč Evropou“.
