inzerce
Ministři vnitra, kteří se včera sešli v Lucemburku, odsouhlasili změnu pravidel, která platí v schengenském prostoru, jež ruší hranice mezi 26 státy včetně České republiky.
Členské země totiž chtějí, aby v případě, že některý ze schengenských států nebude schopen plnit své povinnosti, jinými slovy nezvládne z nejrůznějších důvodů dostatečně chránit vnější hranici EU před ilegální migrací, měly možnost znovu obnovit hraniční kontroly.
Znovuzavedení takových kontrol (v maximálním rozsahu šesti týdnů, avšak s možností výjimečného prodloužení) zůstane plně v kompetenci členských států. Rozhodnutí jedné země ale budou muset následně posvětit i ostatní členské státy.
„V případě ilegální migrace si nesmíme dovolit mít žádnou slabinu,“ uvedl na tiskové konferenci po skončení ministerského jednání dánský ministr spravedlnosti Morten Bodskov. „Schengenská spolupráce je v ohrožení, a je proto nutné rychle přijmout nějaké řešení,“ dodal.
Na programu lucemburské schůzky byl také schengenský hodnotící mechanismus, kterým se ověřuje úroveň plnění schengenských standardů ve členských státech. Ministři chtějí, aby se tento mechanismus nově vztahoval i na vnitřní hranice členských zemí.
Podle zatím posledního vysvědčení, které Evropská komise schengenské spolupráci vystavila, to vypadá, že prvního „černého Petra“ by si mohlo vylosovat Řecko (EurActiv 17.5.2012). Jako nejrizikovější místo vnějších hranic schengenského prostoru totiž evropská exekutiva označila právě řecko-tureckou hranici. Statistiky o ní hovoří jako o nejzatíženějším místu Schengenu - jen v loňském roce tu bylo zadrženo 55 tisíc nelegálních přistěhovalců (o asi 17 % více v předchozích letech).
O změně schengenských pravidel se hovoří již delší dobu. S návrhem na jejich revizi přišla vloni na podzim Evropská komise (EurActiv 17.9.2011), ale přílišnou podporu členských států si v této záležitosti nezískala (EurActiv 20.4.2012).
Kamenem úrazu byly právě zmiňované hraniční kontroly, které národní vlády mohou za určitých přísných podmínek dočasně obnovit již dnes. Takovým příkladem může být aktuálně Polsko, které se rozhodlo kontrolovat fanoušky, jež se v současné době chystají na evropský fotbalový šampionát. Bezpečnostní opatření budou platit téměř měsíc.
Institucionální roztržka?
Ministři včera také dali najevo, že by chtěli, aby Evropský parlament o návrzích nové legislativy nerozhodoval (procedura spolurozhodování, při níž má EP stejné pravomoci jako Rada), ale pouze poskytl své stanovisko (procedura konzultace, pří níž je stanovisko EP pro Radu nezávazné). Europoslance tím rozzlobil (více o pravomocích Evropského parlamentu v Links Dossier).
Podle Manfreda Webera, německého europoslance a místopředsedy nejsilnější politické frakce (EPP), a Carlose Coelha, jeho portugalského kolegy, si ministři svým jednáním „koledují o konfrontaci“. „Je to obrovský krok zpátky,“ uvedli a prozradili, že uvažují o tom, že celou věci nechají posoudit Evropským soudním dvorem.
„Všechny naše obavy se zhmotnili. Nemůžeme to akceptovat. Je to jasné porušení podstaty loajální spolupráce mezi institucemi,“ komentoval situaci lídr liberálů v EP Guy Verhofstadt.
Legislativním balíčkem se bude příští týden (11. června) zabývat výbor Evropského parlamentu pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Poslanci si také vyžádali, aby dánské předsednictví celou věc vysvětlilo na příštím plenárním zasedání, které proběhne rovněž příští týden.
Stanoviska:
„Zásadní změnou je především zavedení mechanismu pro kolektivní znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích vůči členskému státu, který závažným způsobem porušuje schengenská pravidla při ochraně vnějších hranic,“ řekl novinářům český ministr vnitra Jan Kubice.
