Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Pobřežní stráž EU má začít fungovat do srpna. Kdo ji zaplatí a co je třeba doladit?


zdroj: Evropská komise

04.03.2016
Podle dnes zveřejněného plánu se mají členské státy na evropské pohraniční a pobřežní stráži dohodnout do června. Většina zemí včetně Česka ji sice podporuje, jiné státy jí však kritizují. Navíc stále nejsou dořešené některé související otázky, například to, kde Komise vezme finanční prostředky potřebné pro její zřízení a fungování.

inzerce

Debata mezi členskými státy o migrační krizi se v posledních týdnech vyostřuje a země takzvané balkánské trasy čím dál více zpřísňují kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Tím dochází k ohrožení jednoho z nejvýznamnějších výdobytků evropské integrace – volného pohybu po Unii.

Avramopoulos: „Nyní je na členských státech, aby v zájmu ochrany jednoho z nejcennějších úspěchů Unie držely pospolu.“

Řešením, které by pomohlo zachovat Schengen, by podle většiny členských států mohla být pohraniční a pobřežní stráž, kterou v prosinci navrhla Evropská komise. Komisaři tehdy reagovali na rostoucí počty příchozích migrantů do Řecka, které kvůli své složité geografii s více než dvěma tisíci ostrovů, nedokáže vnější hranici EU účinně chránit.

Zdechovský: Jsem zastáncem stráže EU. Bude mě zajímat, kde na ní chce vzít Komise peníze.

Že je pohraniční stráž jeden z klíčových prvků nezbytných pro zachování Schengenu, dnes znovu potvrdila Komise ve svém sdělení. Zde nastínila harmonogram úkolů potřebných pro obnovení fungování schengenských pravidel. Podle plánu by se Rada a Evropský parlament měly zasadit o to, aby přijaly prosincové nařízení o evropské stráži do června, a jednotka tak byla schopná zásahu do konce léta. Do prosince by pak měla skončit veškerá mimořádná opatření jednotlivých členských států v podobě jednostranného uzavírání vnitřních hranic EU.

Na vznik stráže by se podle Komise měly státy začít podílet již nyní, a to například sdílením personálu a vybavení nebo zvýšením podpory na společné operace agentury Frontex.  Země by také měly posílit podporu na zásahy rychlé reakce, které jsou zapotřebí především v Řecku.

„Nyní je na členských státech, aby v zájmu ochrany jednoho z nejcennějších úspěchů Unie držely pospolu,“ uvedl dnes komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

Česko je pro

Česká republika, která v rámci debaty o uprchlické krizi dlouhodobě prosazuje posilování vnějších hranic Unie, patří mezi nejhlasitější příznivce stráže. „Jsme připraveni do evropské pohraniční stráže okamžitě vyslat naše policisty či další potřebné experty,“ komentoval v prosinci návrh Komise český premiér Bohuslav Sobotka.

Evropskou stráž podporuje také europoslanec Tomáš Zdechovský (KU-ČSL/EPP), který se jejím vznikem zabývá jak v rámci Výboru pro občanské svobody, spravedlnost, a vnitřní věci (LIBE), tak ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). „Jsem rozhodně jejím zastáncem a myslím si, že měla být zřízena dávno,“ říká s tím, že poslední vývoj v Evropě naznačuje, že EU takovou agenturu potřebuje. Příkladem je podle něj případ Itálie, kde počet příchozích migrantů po povolání agentury Frontex výrazně ubyl.

Pohraniční stráž podporuje také většina českých poslanců, senátoři jí řekli své ano ve středu.

„Vnější hranice je i naší hranicí. A kontrola vnější hranice je zásadní podmínkou zachování schengenského systému. Za situace, kdy některé státy přes masivní finanční podporu ze strany EU selhávají, je zřízení společné pohraniční a pobřežní stráže naprosto oprávněné a nezbytné,“ tvrdí poslankyně a místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti a předsedkyně podvýboru pro migraci a azylovou politiku Helena Langšádlová (TOP 09).

Většina zemí EU návrh sice podporuje, přesto se na účet pohraniční a pobřežní stráže objevuje také kritika, a to nejen ze strany Řecka.

Má být stráž nasazena i bez souhlasu států?

Například Polsku se nelíbí, že by stráž mohla zasáhnout i proti vůli dotčeného státu a takové rozhodnutí by se dalo blokovat pouze v případě, kdy by byly proti dvě třetiny Rady. Právě Polsko po Finsku kontroluje druhou nejdelší část vnější schengenské hranice.

„V principu jsme otevření této diskusi a myslíme si, že stráž tohoto druhu potřebujeme, ale máme několik s tím souvisejících obav. Nemyslíme si, že je možné, aby Komise rozhodovala o zahájení takové operace bez souhlasu členského státu,“ uvedla v rámci únorové debaty na polské ambasádě zástupkyně ředitele oddělení pro evropskou politiku na ministerstvu zahraničí Polska Anna Socháská.

„Polsko chce prostě jen záruky, že to nebude zneužito,“ říká o tamním postoji Zdechovský. Obavy vyjádřilo také Maďarsko, které zpochybňuje funkčnost stráže. „Myslím si, že Polsko s Maďarskem návrh podpoří. Pozice Visegrádské skupiny je dlouhodobě neměnná a je už sedm měsíců pro zřízení této jednotky. Teprve uvidíme, kam se jednání po setkání ministrů a premiérů posunou, ale ta jednotka vznikne, ať se to někomu líbí, nebo ne,“ dodává europoslanec.

Podle analytika Ústavu mezinárodních vztahů Jana Blažka však pobřežní stráž není řešením a skrze propojování migrace s bojem proti terorismu a přeshraniční trestnou činností jen prohlubuje vnímání migrace jako hrozby.

„Daný návrh není přispěním k řešení migrační otázky, ale jen další manifestací represivního jádra evropské migrační politiky. Ta stojí jasně a viditelně na snaze potírat migraci do Evropy a volání po přetavení Frontexu do evropské hraniční a pobřežní stráže je snahou prohloubit toto potírání.“ Na návrhu mu vadí také to, že postrádá jakékoliv zmínky o pomoci migrantům a předcházení úmrtí ve Středozemním moři.

„Frontex má kvůli porušování základních lidských práv špatnou pověst a je otázkou, nakolik by nová evropská pohraniční a pobřežní stráž s výrazně vyšším rozpočtem a širším mandátem jen neprohloubila hříchy Frontexu,“ říká Blažek.

Stráž vyšle jasný signál

Návrhu Komise je vyčítána také nedostatečná kapacita. Stráž by totiž měla být složena z 1 500 pohraničníků, kteří by v případě potřeby byli nasazeni do tří dnů.

Podle Zdechovského je navrhovaný počet zaměstnanců nové agentury jen první krok a teprve se uvidí, jaké další na něj budou navazovat. Věří, že bude jednotka funkční.

„Ani velký počet lidí by nezaručil, že by hranice byly lépe hlídány. Myslím, že to je spíše otázka toho dát jasně najevo, že chce EU hranice Schengenu chránit,“ tvrdí. Vznik stráže by tak podle něj znamenal spíš symbolický signál, který by spolu s dalšími potřebnými kroky pomohl v boji proti nelegální migraci.

Právě Zdechovský je stínovým zpravodajem k rozpočtové problematice evropské stráže v rámci Výboru CONT, a bude tedy posuzovat výdaje, které na její vznik padnou.

„Bude mě zajímat, kde na to chce vzít Komise peníze, z čeho bude čerpat. Předpokládalo se, že se budou peníze čerpat z fondu pro mimořádné události. V současné době jsme ale na hranici tohoto fundu, a pokud částka nebude v řádu stovek milionů eur, nebude dostatečná. To už dnes víme,“ říká europoslanec s tím, že zbývá dořešit ještě řadu otázek. Například to, kde bude mít pohraniční stráž zázemí.

Autor: Eliška Kubátová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top