inzerce
Souvislosti:
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy volá po vytvoření evropského „imigračního paktu“ již od své prezidentské volební kampaně a migrační politika se proto přirozeně stala jednou z hlavních priorit francouzského předsednictví v Radě EU.
Pakt o imigraci a azylu, který byl představen letos v červenci, je především symbolický dokument, jehož cílem je vytvořit společný přístup k legální a nelegální migraci.
Francouzský ministr pro imigraci Brice Hortefeux na přípravě paktu začal pracovat počátkem letošního roku. V první polovině letošního roku o obsahu dokumentu diskutoval s vládami jednotlivých členských zemí a dohlížel na jeho přípravu během slovinského předsednictví. Díky tomu mohlo francouzské předsednictví pakt předložit již na jednom z prvních ministerských zasedání 7. července 2008.
Původní francouzský plán, který počítal s vytvořením povinných „integračních dohod“ s imigranty a ukončením masové legalizace migrantů, narazil ovšem na odpor Španělska a konečná verze dokumentu je tedy poněkud mírnější. Přesto v ní zůstal zachován Sarkozyho koncept „výběrové migrace“.
Témata:
Možný nezájem vlád a tisku může být těžkou ránou pro francouzského ministra pro imigraci Brice Hortefeuxe, který doufal, že imigrační pakt bude vrcholem francouzského předsednictví.
Podstatou paktu, který má podobu politické deklarace, je myšlenka prosazovaná francouzským prezidentem, že evropské vlády by měly mít právo vybrat si takové migranty, které potřebuje jejich trh práce. Tato myšlenka je založená na předpokladu, že „Evropská unie...nemá dostatek zdrojů na to, aby důstojně přijala veškeré migranty, kteří doufají, že zde naleznou lepší živobytí“.
Pakt obsahuje několik základních principů řízení migrace a Evropskou komisi vyzývá, aby přišla s návrhy v pěti oblastech: legální a nelegální migrace, hraniční kontroly, azyl a spolupráce s třetími zeměmi.
Legální migrace
Migrační pakt staví na tom, co již Komise připravila v souvislosti s Politickým plánem k legální migraci, včetně iniciativy na zavedení tzv. modrých karet, které by měly vysoce kvalifikovaným pracovníkům usnadnit vstup a usazování se na území EU. Smyslem tohoto opatření je dohnat Spojené státy v soutěži o vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.
V následujících třech měsících má Komise představit další tři návrhy: první se má týkat sezónních pracovníků, druhý placených stáží a třetí přesunů pracovníků v rámci nadnárodních společností. Potíže s přijímáním Lisabonské smlouvy ale legislativní proces v oblasti legální migrace s největší pravděpodobností zpomalí, neboť se bude čekat na zavedení procedury spolurozhodování.
Nelegální migrace
„Výběrová repatriace nelegálních migrantů“ bude regulována nedávno přijatou směrnicí o návratu nelegálních migrantů. Tato směrnice ale vyvolala protesty v zemích Latinské Ameriky kvůli tvrdým opatřením, které členským zemím umožňují uvěznit nelegální migranty až na 18 měsíců. Pakt dále členské země vyzývá k dalšímu posílení spolupráce ve věcech jako jsou vypravování mimořádných letů s nelegálními migranty zpět do jejich vlasti, dohody o opětovném přijetí v domovské zemi nebo posílení boje s obchodem s bílým masem.
Hraniční kontroly
Pakt dále usiluje o zefektivnění hraničních kontrol. Chce toho dosáhnout zlepšením bezpečnostních kontrol. Pohraničníci by jednak měli mít k dispozici lepší technologie a mělo by také dojít k posílení jejich pravomocí. Klíčovou roli by měl v této oblasti hrát Frontex, agentura se sídlem ve Varšavě, jejímž úkolem je monitoring a zlepšování ochrany vnějších hranic. Dokument předpokládá zavedení dvou na sobě nezávislých stálých velících orgánů – jeden by měl na starosti jižní a druhý východní hranici EU. Toto opatření vychází vstříc zemím ve Středozemí, pro něž migrace představuje kvalitativně jiné výzvy než pro země ve střední a východní Evropě.
Azylová politika
Pakt členské státy vyzývá k vytvoření společných azylových záruk a v průběhu roku 2009 mají vzniknout také pomocné azylové úřady. Jednotná procedura pro udělování azylu by měla být připravena v průběhu roku 2010.
Třetí země
Spolupráci s domovskými zeměmi migrantů chápe pakt jako klíč k řešení problému s migrací. Vzájemná spolupráce je nezbytná také z pohledu tvorby politik vůči legálním i nelegálním migrantům. Dokument podtrhuje význam tzv. cirkulační migrace, která by měla vyvážit negativní důsledky „odlivu mozků“. Mezinárodní migrace je podle paktu fenoménem, „který bude mít delší trvání“, a proto považuje „úzké partnerství zemí původu s tranzitními a koncovými zeměmi“ za nejpřiměřenejší reakci na výzvy, které s sebou migrace přináší.
