inzerce
Souvislosti:
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Evropské unie k 1.1.2007. I po jejich vstupu však obě země trápí problémy s dokončením soudní reformy a zavedením efektivního systému boje proti korupci. Bulharsko má navíc potíže s bojem proti organizovanému zločinu. Problémy obou zemí s sebou přináší riziko, že obě země nebudou schopny řádně aplikovat právo Společenství a jejich občané tak nebudou moci plně požívat práva občanů EU.
Z důvodů lepší spolupráce vytvořila Unie pro Bulharsko a Rumunsko tzv. Mechanismus spolupráce a verifikace (CVM) a Komise si také ponechala právo na uplatnění speciálních záruk. Tyto záruky jsou obsaženy v přístupových smlouvách s oběmi zeměmi a mohou být uplatněny jako režim poslední instance. Pokud by se je Komise rozhodla uplatnit, mohou vést k tomu, že EU nebude uznávat soudní rozhodnutí obou zemí a může jim zablokovat financování z evropských fondů. Bulharsku již dokonce část finančních prostředků z fondů EU zablokovala (EurActiv 2.9.2009).
Poslední hodnotící zprávy Komise o Bulharsku a Rumunsku, které byly zveřejněny 22. července letošního roku, přichází s informací, že Mechanismus spolupráce a verifikace začíná sklízet první plody. Komise ve zprávě o Rumunsku píše, že rumunské úřady účinně a pozitivně zareagovaly na znepokojivou situaci popsanou v předchozích hodnotících zprávách. V případě Bulharska Komise píše, že došlo „k pozitivní změně přístupu.“
Komise Bulharsku stanovila 21 povinností, které musí země v budoucnu splnit. Ty se pohybují od vytvoření integrované strategie pro boj s organizovaným zločinem a korupcí až po nutnost zveřejnit všechna soudních rozhodnutí. V případě Rumunska se počet „domácích úkolů“ zastavil na čísle 16. Jedná se například o přijetí nových občanských a trestních zákoníků nebo zajištění, aby bylo členy rumunského parlamentu možné vyšetřovat ze spáchání trestných činů.
Komise také při příležitosti vydání hodnotících zpráv zvažovala, že by Mechanismus spolupráce a verifikace zrušila v době, kdy obě země vstoupí do schengenského prostoru bez hranic. Komise však posléze tuto myšlenku zamítla. Obě země vyjádřily svou touhu přistoupit k Schengenu do roku 2011.
Každoroční hodnotící zprávy připravuje generální sekretariát Komise na základě požadavku předsedy Josého Manuela Barrosa a se souhlasem místopředsedy Jacquese Barrota.
Témata:
Nizozemské úřady nedávno zveřejnily publikaci, ve které kritizují fungování právního řádu v Rumunsku. Na základě tohoto dokumentu se rumunský ministr zahraničních věcí Christian Diaconescu rozhodl zrušit svou návštěvu Haagu.
Nizozemské ministerstvo zahraničních věcí na svých oficiálních stránkách zveřejnilo tiskovou zprávu nazvanou „Pokrok v Rumunsku a Bulharsku je nedostatečný, tvrdí vláda“. Podle informací z nizozemského tisku obsahuje tisková zpráva, kterou zaslali ministři zahraničí, evropských věcí a spravedlnosti do nizozemského parlamentu, tvrzení, že „nové členské státy, Bulharsko a Rumunsko, nedělají stále dostatek pro efektivní potírání korupce a boj proti organizovanému zločinu.“ V tiskové zprávě dále stojí, že „spravování evropských fondů je v obou zemích stále hluboko pod průměrem.“
„Nizozemská vláda bude na evropské úrovni dále tvrdě požadovat, aby v obou zemích došlo ke zlepšení. Pokud se tak nestane, bude to mít závažné důsledky pro přistup k finančním prostředkům z evropských fondů a vstup obou zemí do schengenského prostoru bez hranic,“ píše se v dokumentu.
Bulharsko již kvůli svým problémům se spravováním evropských fondů přišlo o miliony eur z evropských finančních prostředků. Nizozemský dokument naznačuje, že zablokování evropských fondů bylo také reakcí na špatnou situaci v oblasti boje proti korupci. Ve skutečnosti se však jedná o zablokování z důvodů špatné správy peněz z evropských fondů. Vstup obou zemí do Schengenu nikdy oficiálně s jejich pokrokem v rámci Mechanismu spolupráce a verifikace nesouvisel.
„Přistoupení do schengenského prostoru by znamenalo zrušení kontrol na vnitřních hranicích obou zemí. Nizozemská vláda věří, že by k tomu nemělo dojít dokud nebude existovat dostatečná důvěra mezi partnerskými zeměmi, které jsou členy Schengenu. Rumunsko i Bulharsko stále trápí rozsáhlé problémy s korupcí, která se týká i policejních složek,“ uvádí zpráva.
Bukurešť zuří, chce vysvětlení
Rumunsko brzy vydalo zprávu, ve které požaduje od Nizozemska vysvětlení. „Rumunské ministerstvo zahraničních věcí považuje zveřejnění výše zmíněné zprávy vzhledem ke vzájemnému vztahu obou zemí za nevlídný a nevhodný krok,“ píše se v oficiálním komuniké rumunských úřadů.
Bukurešť se také pozastavuje nad tím, že úder přišel od Nizozemska, které je na vrcholu žebříčku zemí podle investovaného kapitálu v Rumunsku. Nizozemsko investovalo v Rumunsku již přes 4,5 miliardy eur.
Bulharsko se také strachuje
Bulharská ministryně zahraničních věcí Rumjana Želeva údajně potvrdila, že západoevropské země trvají na tvrdších sankcích vůči Sofii a Bukurešti, především kvůli pomalému pokroku v rámci Mechanismu spolupráce a verifikace.
Tisková agentura Focus oznámila, že podle Rumjany Želevy probíhají v evropských kruzích „intenzivní diskuze“ ohledně dalších sankcí pro Rumunsko a Bulharsko.
Nový bulharský předseda vlády a předseda strany GERB, která je členem Evropské lidové strany (EPP), Bojko Borisov hodlá Brusel navštívit Brusel ve dnech 9-10. září.
Bulharský tisk píše, že jednou ze zpráv, kterou přinese Borisov Barrosovi bude, že bez podpory EU nemá jeho menšinová vláda šanci na přežití. To by umožnilo bývalé koalici vedené socialisty znovu vklouznout k moci. 
