inzerce
Souvislosti:
NATO v pátek 18. září navrhlo novou éru spolupráce s USA a Ruskem poté, co Washington zavrhl plánovaný protiraketový systém v Polsku a České republice. Ta by se měla vyznačovat společnou prací na vývoji protiraketového obranného systému.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v Bruselu řekl: „Věřím, že NATO a Rusko jsou schopny začít znovu od začátku a vytvořit v budoucnosti mnohem produktivnější vztah.“
Ruský premiér Vladimir Putin označil americké rozhodnutí vzdát se protiraketového štítu ve střední Evropě, jehož výstavbu začal plánovat předchozí americký prezident George W. Bush, za „správné a odvážné.“
Někteří vojenští odborníci považují Obamovo rozhodnutí za slabost, které se kremelští zastánci tvrdé linie pokusí zneužít. Putin ve své páteční řeči vyzval Baracka Obamu, aby USA pokračovalo ve vstřícné linii jistými ústupky v oblasti obchodu a přenosu technologií.
Někteří analytici naopak označují americké odstoupení od plánované protiraketové základny jako odvážné gesto, které by mohlo zlepšit chladné vztahy mezi Ruskem a Západem.
Témata:
Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin v pátek řekl, že nastal čas, aby Rusko a západní státy začaly diskutovat o vzájemném uznání svých vojenských aliancí.
Moskva vyzvala Severoatlantickou alianci, aby navázala styky s ruskou vojenskou unií – Organizací dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB) – s tím, že chce, aby NATO uznalo její sféru vlivu.
'Spasíba'
Rogozin chápe projev generálního tajemníka NATO Rasmussena (viz „Souvislosti“) tak, že šéf NATO uznal existence ruských zájmů. Rasmussenův projev označil za přelomový. Rogozin dodal, že Rusko za to děkuje, ale je prý nutné, aby po slovech následovaly činy.
Rogozin dále vyjádřil přesvědčení, že nastal čas, aby ODKB sdružující sedm států – Rusko, Bělorusko, Arménii, Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán – a NATO navázaly formální vztahy. To by znamenalo, že Západ uzná, že i Rusko má svou sféru vlivu. „Nechápeme, proč USA může mít globální sféru vlivu, ale Rusku je upíráno právo, aby mělo alespoň sféru regionální,“ dodal ruský velvyslanec při NATO.
Obavy z vývoje v Afghánistánu
Když EurActiv Rogozina požádal, aby přiblížil svou představu spolupráce mezi NATO a ODKB, tak ruský diplomat odvětil, že Rusko i NATO mají v Afghánistánu podobné zájmy. ODKB má podle něj vhodné vybavení, aby snížila intenzitu pašování drog z této země do celého světa. Vyjádřil se však, že Rusko nepomůže Severoatlantické alianci tak, že by poslalo do Afghánistánu vojáky. “Rusko má zkušenosti s vojenskou intervencí svých vojsk v Afghánistánu a ty zkušenosti nejsou dobré,“ dodal Rogozin.
Ruský diplomat se také vyjádřil, že Moskva má obavy z hlasů požadujících stažení jednotek NATO ze země. NATO má v Afghánistánu jednotky ISAF s mandátem OSN.
„Slyšíme hysterická vyjádření [evropských členů NATO] o stažení jednotek. Ale v této věci se s NATO neshodneme. Severoatlantická aliance má pro Afghánistán mandát od OSN, nechme tedy, aby jej uplatnila,“ dodal Rogozin a hned varoval: „Pokud NATO v Afghánistánu selže, tak budeme muset čelit katastrofálnímu rozšíření fundamentalistů ve všech státech regionu.“
Podle zprávy Washington Post z 21. září vrchní velitel USA v Afghánistánu v tajném hodnocení tamní války uvedl, že bez posílení jednotek bude mise „nejspíš odsouzena k neúspěchu“.
Nový začátek
Když dostal Rogozin otázku, zda by mohl okomentovat vyjádření šéfa NATO, odvětil, že Rasmussenova slova značí jeho ochotu „změnit chování, které převládalo posledních 20 let v NATO a možná na celém světě.“ Nicméně dodal, že jako zkušený diplomat to nemůže říct s naprostou jistotou. Dodal: „Začít úplně znovu jsme zkoušeli již pětkrát nebo šestkrát.“ Rogozin upozornil, že velmi záleží na přístupu jednotlivců, a při té příležitosti se vyjádřil o Rasmussenovi jako o výrazné politické osobnosti a přirovnal jej k předchozímu šéfovi NATO Jaapu de Hoop Schefferovi, bývalému nizozemskému ministrovi.
Podle jeho slov je velmi důležité, že byl Rasmussen premiérem tak důležité země, jakou je Dánsko, a získal tak dobré osobní kontakty s Obamovou administrativou.
„Mám vážný důvod domnívat se, že Washington měl k dispozici zprávy, které Rasmussen zveřejnil, a souhlasil s nimi,“ dodal ruský diplomat. V narážce na Polsko a Českou republiku, které se cítí upozaděny poté, co USA změnily své plány ohledně protiraketového deštníku, uvedl, že odpor těch, kteří chtějí „udržet existenci pomyslné Berlínské zdi“ bude překonán.
„Cítíme, že jsme na prahu velmi důležitých událostí,“ dodal Rogozin na závěr.
