inzerce
Souvislosti:
Schengenskou smlouvu o volném pohybu osob podepsaly Francie, Německo a země Beneluxu v roce 1985 a platit začala o deset let později. Nyní je v systému 13 zemí původní Patnáctky bez Velké Británie a Irska. Součástí Schengenu jsou i státy mimo Evropskou unii, a to Norsko a Island. Nové členské země spolu se Švýcarskem by se k Schengenu měli připojit v říjnu příštího roku. Kromě vlastní připravenosti jednotlivých zemí je podmínkou rozšíření schengenského prostoru také schválení příslušné legislativy EU a fungující SIS II.
Témata:
Vytváření nového informačního systému, který by byl schopen pojmout údaje od nových členů, nabralo hned při startu zpoždění. Informační systém momentálně obsahuje asi 13 milionů údajů, které se týkají osob se zakázaným vstupem, hledaných osob nebo ukradených aut apod. SIS II má obsahovat i biometrická data jako digitální podobizny a otisky prstů. Podle plánu by měl být spuštěn v březnu příštího roku. Osm stávajících členů schengenského systému ale při posledním vyhodnocování nenahlásilo, nakolik pokročily v přípravách na přechod k SIS II. Znění nařízení schváleného Radou v pátek bylo předběžně vyjednáno se zástupci Evropského parlamentu. Rakouské předsednictví proto doufá, že bude v EP schváleno rychle a hladce.
Rada dále jednala o předběžném návrhu Komise na zavedení biometrických dat do Informačního systému o vízech (VIS) a o návrhu na vytvoření společných center pro podávání žádostí o víza. Členské státy by v budoucnu měly podobně jako USA požadovat od žadatelů o víza minimálně otisky prstů. Všechny konzuláty členských zemí by musely být vybaveny potřebnou technikou. Idea společných center pro podávání víz vznikla kvůli usnadnění těchto procedur a snížení nákladů na jejich zavedení. Tato centra by podle komisaře Fratiniho měla také podpořit místní spolupráci konzulárních úřadů členských zemí a zlepšit rozdělování objemu žádostí mezi členské země. Centrální místo pro vydávání víz by také lépe zaručilo ochranu dat. Komise navrhuje tři varianty vzniku společných center: konzulární pracovníci více členských států by využívali vybavení konzulátu jedné členské země; konzulární pracovníci dvou a více členských zemí by pracovali v „neutrální“ budově a třetí variantou je koordinační centrum, které by řídilo rozdělení žadatelů na jednotlivá konzulární oddělení.
Stanoviska:
„S výsledkem jsme spokojeni. Svědčí o tom, že většina členských států opravdu vnímá schengenský systém jako prioritu a má snahu dohodnout se v konkrétních záležitostech na přijatelném kompromisu," řekl ČTK náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný. „Evropská komise avizovala technické problémy, které by mohly vést k odkladu spuštění. Hovoří se o zpoždění deseti až patnácti týdnů, což je pro nás a další nováčky nepříjemné," konstatoval Koudelný.
„Uděláme vše, aby nové členské státy přistoupily v říjnu 2007, ale závisí to ještě na mnoha faktorech," prohlásil místopředseda EK Franco Frattini.
„Hlavní překážka je nyní technická. Je třeba vypilovat nový informační systém tak, aby ve všech státech vše šlapalo," řekl ČTK diplomatický zdroj, blízký Radě EU.
Schengenskou smlouvu o volném pohybu osob podepsaly Francie, Německo a země Beneluxu v roce 1985 a platit začala o deset let později. Nyní je v systému 13 zemí původní Patnáctky bez velké Británie a Irska. Součástí Schengenu jsou i státy mimo Evropskou unii, a to Norsko a Island.
Další kroky:
Nařízení Rady o SIS II bude schvalovat Evropský parlament. O Návrhu Komise na vznik společných center pro příjem víz ve třetích zemích bude Rada dále jednat.
