inzerce
Zpráva, kterou zveřejnil WFF, využívá nejnovějších údajů zveřejněných od doby kdy byla publikována čtvrtá hodnotící zpráva Mezivládního panelu ke klimatickým změnám (IPCC) z roku 2007 a ukazuje, že globální oteplování se oproti předpovědím IPCC ve skutečnosti zrychluje.
Podle zprávy by se úroveň mořské hladiny měla do konce století zvýšit o více než dvojnásobek maximální hodnoty, kterou uvádí IPCC (tj. 0,59 m). To ohrožuje rozsáhlé pobřežní oblasti. Díky růstu teplot již dochází k poklesu celosvětových výnosů pšenice, kukuřice a ječmene a v Severním ledovém oceánu taje led až o třicet let dříve, než se původně očekávalo, říká WWF.
Konkrétně v případě Evropy zpráva ukazuje, že zrychlení tempa klimatických změn bude mít významné dopady na ekonomiku a zdraví obyvatel. Evropané se budou muset vyrovnat s podobnými úrovněmi ozónu, zhoršenou kvalitou ovzduší a stresem způsobeným horkem jako v mimořádně horkém létě roku 2003, kdy v důsledku vysokých teplot zemřelo 35.000 lidí.
Projekce dále ukazují, že britské ostrovy a oblast Severního moře bude zasažena častějšími a intenzivnějšími cyklóny. Se silnějšími vichřicemi se ale bude potýkat také západní a střední Evropa. Přes dva miliony lidí, kteří žijí v devíti zemích v oblastech horních toků Dunaje a Másy (pramení ve Francii a protéká Belgií a Nizozemskem), bude zasaženo povodněmi a s nimi souvisejícími hospodářskými škodami. Středozemí má naproti tomu trpět delšími obdobími sucha, říká zpráva WWF.
Zpráva přichází právě ve chvíli, kdy se Evropská unie chystá na obtížná vyjednávání o energeticko-klimatickém balíčku, který do legislativní podoby převádí závazek členských zemí Unie snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 20%. Zpráva ale upozorňuje, že takové snížení emisí nebude k udržení nárůstu globálních teplot na hodnotách nižších než 2°C dostatečné.
Zpráva Evropskou unii vyzývá k přijetí cíle snížit emise oxidu uhličitého do roku 2020 alespoň o 30% oproti úrovním z roku 1990. Unie by měla také pomoci rozvíjejícím se ekonomikám vypořádat se s klimatickými změnami a omezit jejich dopady. Evropa by měla těmto zemím poskytnout podporu a finanční prostředky.
„Pokud chce být Evropská unie vnímána jako leader rozhovorů, které se příští rok v rámci OSN uskuteční v Kodani a chce pomoci s uzavřením globální dohody o reakci na klimatické změny po roce 2012, pak se musí přestat vyhýbat své odpovědnosti a musí se zavázat ke skutečnému snižování emisí v Evropě,“ říká Tina Tin, autorka zprávy WWF.
Současná finanční krize ale vyvolává obavy, že členské státy v obavě z hospodářské krize před snižováním emisí oxidu uhličitého couvnou.
