inzerce
Kdyby člověk měl ukázat na zemi v Evropě nejvíce zasaženou turbulencemi na finančním trhu, musel by si vybrat Island. Stát, jehož populace jen o málo převyšuje 300 tisíc, se potýká s kolapsem tamní měny – islandské koruny a s vážnými problémy bankovního systému. Pro jeho záchranu bylo nutné znárodnit tři největší finanční ústavy, které prosluly svými „dravými“ investičními strategiemi. Island také musel požádat o mnohamiliardovou půjčku Mezinárodního měnového fondu.
Po sérii občanských nepokojů odstoupila minulý týden vláda konzervativců vedená premiérem Geir Haardem; předčasné volby proběhnou patrně na začátku května. Do té doby zemi povede koalice složená ze zelených a sociálních demokratů, v jejímž čele pravděpodobně zasedne Johanny Sigurdardottir (která by se mimochodem stala první premiérkou na světě otevřeně se hlásící ke své homosexualitě). Preference jednotlivých stran se v posledních měsících razantně proměnily: dříve nejsilnější konzervativci dnes figurují až na třetím místě a volby by vyhráli buď zelení nebo sociální demokraté.
Potíže islandské ekonomiky měly zjevně významný vliv na postoj Islanďanů – proslulých konzervativců – k evropské integraci. Podle posledních průzkumů se pro vstup do Unie vyslovily skoro dvě třetiny respondentů a jen 20% bylo proti. Pravděpodobná rudo-zelená koalice, která vzejde z květnových voleb, však v otázce vstupu do Unie nebo případnému přijetí eura není vůbec jednotná. Zelení totiž stále neopouští svou protievropskou rétoriku.
Z Bruselu zaznívá jen jeden hlas: pojďte a buďte vítáni. Některé členské země však další rozšiřování podmiňují schválením Lisabonské smlouvy. Pro páteční deník Guardian Olli Rehn uvedl: „Evropská unie dává před individuálním přijímáním přednost přijetí dvou zemí současně. Pokud Island podá přihlášku v krátké době a jednání bude rychlé, mohly by Chorvatsko a Island vstoupit současně.“ Komisařova mluvčí Krisztina Nagy však upozornila, že Island nebude ve vstupních rozhovorech nikterak zvýhodňován. Vzhledem k jeho příslušnosti k Evropskému hospodářskému prostoru a sladěnosti většiny norem s unijními pravidly by nicméně neměl nastat žádný zásadnější problém, dodala Nagy. Integraci ostrovního státu podporuje současná i budoucí předsednická země Unie – Česko i Švédsko.
Jediný „háček“, který může Islandu cestu do Unie znepříjemnit, spočívá v postoji této země k lovu velryb (v EU zakázaný) a k obraně jeho výsostných vod před vstupem cizích plavidel. Vzhledem k odchodu konzervativců z vlády by však tyto otázky Island dále neměly tížit. Zelení i socialisté se zrušením výše uvedených privilegií pro islandské rybáře problémy nemají.
Co se týká přijetí společné evropské měny, může být situace složitější. Island je nejmenší zemí s vlastním platidlem na světě a vzhledem ke kolapsu tamních bank se hodnota islandské koruny během několika měsíců razantně snížila. Úroková míra tam teď dosahuje přibližně 18% a je tedy otázkou, zda eurozóna „přimhouří“ obě oči nad neplněním pravidel Paktu stability a růstu. Argumentem pro přijetí Islandu však může být jeho malá velikost díky níž nehrozí destabilizace celé eurozóny v důsledku jeho problémů.
