inzerce
Sociální platforma, asociace sdružující na evropské úrovni neziskové organizace, které se věnují sociálním otázkám, minulý týden předsedovi Evropské komise, Parlamentu a Evropské rady zaslala otevřený dopis, v němž kritizuje okolnosti, za jakých vzniká klíčový strategický dokument, jenž má určovat směřování EU po dobu dalších deseti let.
Neziskovky jsou rozmrzelé z načasování celého konzultačního procesu, který dnes Evropská komise odstartuje zveřejněním svého konzultačního dokumentu. Nelíbí se jim, že Evropská komise posunula jeho začátek ze září na konec listopadu a také to, že by se o podobě nové strategie mělo rozhodnout už v březnu 2010. Taková doba je podle Sociální platformy jednoduše příliš krátká a zájmové skupiny nebudou mít dost času, aby se k nové strategii do roku 2020 vyjádřily.
Pod velký časový tlak se navíc dostane i sama Evropská komise, která začne pracovat nejdříve v lednu poté, co jí podpoří Evropský parlament. Je ale také možné, že se slyšení jednotlivých komisařů zkomplikují a noví komisaři se svých portfolií neujmou dříve než v únoru 2010. Za takových okolností nebude mít evropská exekutiva dost času na to, aby se k podobě dokumentu jasně vyjádřila, obávají se neziskovky.
Časový horizont Lisabonské strategie, kterou Evropská unie přijala v roce 2000 a jejímž cílem bylo do roku 2010 učinit z Evropy nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa, se pomalu chýlí ke konci. To, že Evropa svým ambicím obsaženým v tomto dokumentu nedostojí, začalo být jasné už po pěti letech. EU se proto v roce 2005 rozhodla Lisabonskou strategii zaměřit primárně na hospodářský růst a zaměstnanost a odpovědnost za její naplňování přenesla na členské státy. Nyní ale její platnost končí a je na čase řešit, co bude dál.
Jak by měla nová strategie vypadat?
Konzultační dokument, který dnes Komise zveřejní, a do něhož měl EurActiv možnost nahlédnout již v průběhu minulého týdne, se primárně soustředí na opatření související s finanční a hospodářskou krizí. Podle Komise je třeba nejprve vyřešit problémy ve finančním sektoru a „zvýšit tak růstový potenciál EU“. Pro oživení mají být v tomto ohledu klíčové zejména dvě věci: přístup k úvěrům a účinný dohled nad fungováním finančních trhů.
Dokument pro první roky platnosti nové strategie nastiňuje nutnost postupného ústupu od protikrizových opatření a návrat k udržitelným veřejným rozpočtům. „Členské země budou muset přesměrovat veřejné výdaje směrem k tématickým cílům EU pro rok 2020 tak, aby bylo možné realizovat nutné investice do budoucnosti Evropy“, píše se v něm. A jaké mají být podle představ Komise tyto „tématické cíle“?
Evropská exekutiva navrhuje, aby priority byly čtyři. První z nich mají být investice do inovací a znalostí, neboť inovace jsou podle Komise tím, co dá Evropě v „rychle se měnícím světě“ potřebný „náskok“.
Druhou prioritou se má stát boj proti vyloučení z trhu práce. Komise očekává, že přeměna evropské ekonomiky na „zelenou“ a „znalostní“ ekonomiku na jedné straně pomůže vytvořit nová pracovní místa a tím snížit nezaměstnanost, ale na druhé straně může vést k vyloučení z trhu práce u osob, které se nebudou schopné změnám rychle přizpůsobit. A tomu je podle dokumentu třeba zabránit.
Třetí prioritou je již zmíněný „zelený růst“, neboli účinnější využívání přírodních zdrojů, energií a aplikace nových „zelených technologií“. Zelená ekonomika bude podle Komise motorem hospodářského růstu a zároveň pomůže Evropě splnit její klimatické a environmentální cíle.
Poslední prioritu Komise označuje pojmem „digitální Evropa“ a skrývají se v ní například investice do „inteligentní“ dopravní infrastruktury a energetických soustav.
Příprava nové strategie nebude transparentní, obávají se neziskovky
Způsob, jakým se Evropská unie rozhodla přistoupit k přípravě nové strategie, je podle Sociální platformy nešťastný. EU udělala svou obvyklou chybu a rozhodla se přimout rozhodnutí za zavřenými dveřmi a občané a občanská společnost se tak nemohou zúčastnit konzultací transparentním způsobem, stěžují se nezisková sdružení.
Sociální platformě se nelíbí, že přestože Komise Evropskému parlamentu v minulosti slíbila, že konzultace zahájí v září 2009, přistoupila k nim nakonec až v druhé polovině listopadu. Za druhé, březnový termín pro zveřejnění konečného návrhu neodpovídá ani minimálním standardům Evropské komise pro délku konzultací. Exekutiva do té doby prý nestačí shromáždit ani všechny příspěvky relevantních zájmových skupin natož je důkladně vyhodnotit. Konečně, Komise si podle asociace neziskovek měla konzultace lépe naplánovat, zejména ve světle skutečnosti, že Lisabonská strategie má pravidelné pětileté cykly, jejichž „součástí by přirozeně měla být doba nutná pro vyhodnocování a konzultace“.
Ještě je možné chyby napravit
Vzhledem k tomu, že platnost původní Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost vyprší až koncem roku 2010, je podle Sociální platformy ještě dost času na nápravu zmíněných chyb. Dejte tomu čas a začněte to dělat správně, zní její vzkaz vrcholným představitelům evropských institucí. Evropské instituce by tím prý „zahájily novou éru na pevných demokratických základech – založenou na dialogu s občany a občanskou společností“.
Komise to ale vidí jinak. Zdroj z výkonného orgánu EU EurActivu sdělil, že času naopak mnoho nezbývá, neboť Evropa si právě prochází nejhorší krizí od dob velké hospodářské krize v 30. letech minulého století a je tedy třeba jednat.
Také mluvčí Evropské komise kritiku odmítá. Konzultace se zájmovými skupinami prý probíhá průběžně. „Nezačínáme s čistým listem,“ uvedl. Konzultační proces, který Komise dnes zahájí, podle něj bude zcela otevřený a každý dostane příležitost se vyjádřit. Zdůraznil ale, že z pohledu Komise musí ke konzultacím dojít ihned.
