inzerce
Souvislosti:
Před začátkem summitu Polsko pohrozilo, že bude dohodu vetovat. Důvodem byl jeho nesouhlas s navrhovanými změnami v hlasovacím systému, který dává příliš velkou váhu do rukou velkých členských zemí, jako je Německo. Svůj vyjednávací postoj přitvrdila i Velká Británie, která měla výhrady proti vytvoření evropského ministra zahraničí a proti přijetí právně závazné Charty základních práv, která by mohla ohrozit flexibilitu britského pracovního práva.
Český premiér Mirek Topolánek odjížděl na summit s tím, že Polsko v námitkách na přepracování hlasovacího systému podpoří, ne však za každou cenu. Úsilí české vlády se tak soustředilo na to, aby se Polsko nedostalo v Evropě do izolace.
Vláda na summitu chtěla dále dosáhnout toho, aby byla zajištěna „oboustranná flexibilita“, která by umožnila vrátit některé pravomoci EU zpět na národní úroveň. Vládě se dále nelíbilo zavádění „kvazistátních symbolů“, jako je ústava, prezident nebo ministr zahraničí.
Témata:
V pět hodin ráno z pátku na sobotu 23. června se evropským leaderům podařilo najít cestu ze slepé uličky a dohodnout se na vytvoření nové evropské „Smlouvy o reformě“, kterou předložila německá kancléřka Angela Merkel, a která má nahradit evropskou ústavní smlouvu.
Vrcholní představitelé zemí a vlád stvrdili svými podpisy vytvoření detailního mandátu pro mezivládní konferenci, která zahájí svou činnost v druhé polovině července a vypracuje detailní prvky nové „Smlouvy o reformě“, která by měla být schválena do konce letošního roku. K ratifikaci by mělo dojít ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009. To je dobrá zpráva i pro Českou republiku, neboť jednání ani ratifikační proces by neměly ovlivnit české předsednictví v první polovině roku 2009.
Dohoda byla uzavřena poté, co německé předsednictví přesvědčilo Polsko, aby opustilo svůj nesouhlas s navrhovaným systémem dvojí většiny v Radě. Německá kancléřka Angela Merkel Poláky přesvědčila až poté, co polskému prezidentu Lechu Kaczyńskemu pohrozila, že by se mezivládní konference mohla konat i bez účasti Polska. „Polsko by pak mělo možnost připojit se na podzim ke konsenzu, kterého by mezivládní konference dosáhla,“ řekl mluvčí německé vlády Ulrich Wilhelm.
Na oplátku bylo vyjednáno rozšíření stávajícího systému, které dává Polsku a Španělsku relativně vysoký počet hlasů v porovnání s největšími členskými zeměmi.
Hlasovací systém s dvojitou většinou je postaven na souhlasu 55% členských států, kteří zastupují 65% obyvatel EU a zvýhodňuje tak větší členské země. Systém začne fungovat až od roku 2014, po schválení dlouhodobého rozpočtového plánu na období 2014-2020. Nový hlasovací systém začne platit mezi roky 2014 a 2017, členská země však bude moci během tohoto přechodného období požádat, aby byl při hlasování použit starý hlasovací systém. Zvláštní doložka navíc během této doby usnadňuje vytvoření blokující menšiny.
Polsku se podařilo rovněž vytvořit doložku o energetické solidaritě, která zmírnila jeho obavy z napjatých vztahů s Ruskem.
Velké Británii se podařilo získat další významný ústupek, když dosáhla výjimky v případě Charty základních práv, která pro ní nebude právně závazná. Britům se také podařilo změnit označení „ministra zahraničí EU“ na „Vysokého zástupce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“.
Nový představitel evropské zahraniční politiky bude mít stálé místo na jednáních na ministerské úrovni a bude mít i funkci místopředsedy Komise. Spojí se tak dohromady úřad Vysokého představitele pro zahraniční politiku Javiera Solany a komisařky pro vnější vztahy Benity Ferrero-Waldner. Vysokého zástupce pro zahraniční věci bude podporovat tým složený z národních a evropských diplomatů, tzv. evropská služba pro vnější záležitosti.
„Smlouva o reformě“ předpokládá zásadní institucionální změny, které jsou obsaženy již v návrhu evropské ústavní smlouvy. Předpokládá:
- vytvoření stálého prezidenta EU,
- vytvoření zástupce pro zahraniční politiku
- mění složení Parlamentu a Komise v rozšířené Unii.
Mezi nově zavedené prvky patří přísnější oddělení kompetencí EU a členských států, posílení role národních parlamentů a možnost bližší spolupráce v soudních a trestních věcech.
Přestože došlo k posílení role národních parlamentů, které podporovala i Česká republika, parlamenty nedostanou do rukou „červenou kartu“, kdy by mohly vetovat přijetí unijní legislativy.
Stanoviska:
„Nebylo to jednoduché a trvalo to dlouho, ale dosáhli jsme toho, co jsme chtěli,“ sdělila německá kancléřka Angela Merkel novinářům na summitu. „Je důležité, že jsme se pohnuli z místa, z (období) reflexe. Dali jsme se do pohybu a máme detailní mandát pro mezivládní konferenci.“
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso dodal: „Upřímně musím říci, že text, který jsme přijali, nepatří zřejmě mezi nejlyričtější, ale jsem si jistý, že půjde o dobrou prózu.“ „Pokud bychom neměli novou smlouvu, nemohli bychom se vyrovnat s rozšiřováním,“ řekl dále Barroso. „To, že jsme dnes dosáhli dohody, je tedy o největší úspěch z pohledu rozšiřování, zejména pro Chorvatsko,“ uvedl.
Polský prezident Lech Kaczyński vyjádřil spokojenost nad „solidaritou“, kterou projevily ostatní členské země. „Po dnešním dni bude Polsko moci daleko lépe spolupracovat s Francií, Británií a také Německem, neboť jsme byli svědky solidarity,“ uvedl Kaczyński.
V komentáři k hořkému vyjednávání s Polskem sdělil francouzský prezident Nicolas Sarkozy novinářům, že možnost jít dále bez Polska v jednu chvíli na stole byla. „S touto možností se počítalo, ale myslím, že je velmi důležité udržet v Evropě jednotu.“
„Myslím si, že méně než dvacet let po pádu Berlínské zdi nemůžeme nechat největší zemi východní Evropy stranou,“ uvedl Sarkozy. „Rád bych, aby si každý uvědomil, co by to pro Evropu – po opětovném sjednocení Evropy - znamenalo.“
Sarkozy přivítal odstranění odkazů na „volnou hospodářskou soutěž bez překážek“ z cílů Evropské unie jako vítězství francouzských voličů, kteří odmítli ústavu v referendu před dvěma lety: „Co hospodářská soutěž jako ideologie, jako dogma udělala pro Evropu?“, ptal se Sarkozy. Podle něj vedla pouze k tomu, že k evropským volbám přišlo měně lidí, kteří věří v Evropu.
Britský premiér Tony Blair je přesvědčen, že vyjednávání ochránilo britské zájmy. „Nejdůležitější je, že (název) ústavní smlouva byl opuštěn a vrátili jsme se zpět k běžné smlouvě.“ Blair dodal: „Diskutovali jsme tyto institucionální otázky mnoho let. Tato dohoda nám dává šanci pohnout se dále.“
Podle českého premiéra Mirka Topolánka dosáhla vláda prakticky všeho, oč usilovala. Premiér vyjádřil spokojenost nad tím, že zmizely „kvazistátní symboly“, zejména název „ústavní smlouva“.
Předsedovi opoziční ČSSD, Jiřímu Paroubkovi, se nelíbí, jakým způsobem vláda prezentuje výsledek jednání na summitu. "ČSSD se znepokojením sleduje, kam se pod vedením ODS ubírá naše evropská politika. ODS prezentuje výsledky posledního summitu EU jako své vítězství, které vnímá jako vítězství názorů, podporujících co nejslabší EU," uvedl Paroubek.
Opuštění původního textu ústavní smlouvy přivítal prezident ČR Václav Klaus. Podle jeho názoru jde o „jisté vítězství rozumu“. Klaus, který je vytrvalým kritikem evropské integrace, se ale obává, že jde možná jen „o kosmetické změny“. „Mám trošku strach, že možná to opravdu byly změny více kosmetické než vážné,“ uvedl prezident v odkazu na skutečnost, že podle dohody ze summitu nová smlouva měla (stejně jako evropská ústava) obsahovat změnu jednomyslného hlasování v určitých oblastech na většinové a některé kompetence by měly přejít z národní úrovně na evropskou.
Další kroky:
- V druhé polovině července začne mezivládní konference pracovat na přípravě návrhu nové smlouvy v rámci mandátu, který pro ní vytvořil evropský summit.
- Do konce roku by měla mezivládní konference mít konečný text smlouvy hotový
- V červnu roku 2009 se budou konat volby do Evropského parlamentu. Do té doby by měl být také ratifikován text všemi 27 členskými zeměmi.
