inzerce
Podle Evropské komise nastává vhodná doba na zahájení diskuse o změně podílu mezi tzv. vlastními zdroji unijního rozpočtu a příspěvky, které do něj odvádějí členské státy. Hospodářská a finanční krize přinutila evropské země sáhnout k úsporným opatřením a Brusel proto věří, že by pro návrh, který by omezil zatížení národních rozpočtů, mohla získat dostatečnou podporu.
Evropská komise nyní pod vedením komisař pro rozpočet Janusze Lewandowského dokončuje návrh budoucího sedmiletého rozpočtu EU. Představit jej hodlá v druhé polovině září.
Rozpočet EU je tradičně financován jednak z vlastních zdrojů, které představuje clo z produktů dovážených na společný evropský trh, jednak z příspěvků členských států. A ty za posledních dvacet let významně narostly. Zatímco v roce 1988 se členské státy na financování společného rozpočtu podílely z 11 %, dnes příspěvky z národních rozpočtů tvoří přibližně 76 % jeho příjmů.
Takový poměr ale podle Lewandowského neodpovídá „duchu evropských smluv“. Komisař se proto chystá představit návrh, který počítá s novými vlastními zdroji. Jednou z možností je uvalit na evropské občany novou přímou daň, další alternativy pak počítají se zdaněním finančních transakcí, letecké dopravy nebo výnosů z prodeje emisních povolenek. Největší výnosy komisař očekává ze zdanění finančních transakcí – ostatní zdroje by prý byly pouze doplňkové.
Sám Lewandowski přitom ještě v lednu během slyšení v Evropském parlamentu zavádění jakékoliv celoevropské daně ostře odmítal. Dnes ale věří, že atmosféra je návrhům, které by znamenaly nižší zatížení pro státní pokladny, nakloněná. Také zdanění finančních transakcí prý nyní velká část veřejnosti podporuje.
Zásah do suverenity
Ovšem bez ohledu na to, jak by nová daň mohla vypadat, je více než pravděpodobné, že komisař u členských států narazí. Podobné pokusy vytvořit nový vlastní zdroj financování se v minulosti setkaly s odporem, neboť daně pro ně představují symbol státní suverenity a jakékoliv předávání pravomocí do Bruselu by řada z nich vnímala jako krok k nežádoucí federalizaci.
Návrhy na zavedení nové daně už řada z nich proto ostře odmítla. Německé ministerstvo financí se včera nechalo slyšet, že vznik jakékoliv evropské daně by byl v rozporu s koaliční smlouvou, která nesouhlasí nejen s celoevropskou daní, ale také s jakýmkoliv zasahováním Bruselu do národních daní.
Se zavedením evropské daně podle očekávání nesouhlasí ani současná česká vláda. Ministr financí Miroslav Kalousek návrh na stránkách deníku iHNed.cz odmítl se slovy, že by šlo o „krok k federalizaci“, a že s takovou daní nikdy souhlasit nebude.
Ve stejném duchu se vyjádřilo i britské ministerstvo financí, podle nějž je vláda připravena podobné návrhy vetovat.
Nejen zdanění
Evropská daň nebude ovšem zjevně jediným kontroverzním bodem připravovaného návrhu. Brusel chce podle informací z agentury AFP do budoucna osekat výdaje na společnou zemědělskou politiku, která v současné době spolyká necelou polovinu celkového unijního rozpočtu. Pozornosti Komise nemají ujít ani rabaty, které si v předchozích letech vyjednaly největší plátci do evropského rozpočtu – Velká Británie, Německo nebo Nizozemsko – díky nimž odvádějí do evropské kasy méně než by odpovídalo jejich podílu na unijním HDP.
