inzerce
Souvislosti:
V parlamentních volbách, které se v Bulharsko konaly 5. července 2009, zvítězila středopravicová strana Občané pro rozvoj Bulharska (GERB). Ukončila tak čtyřleté období vlády koalice stran, které dominovali socialisté (EurActiv 7.7.2009).
Bojko Borisov, primátor Sofie a zároveň lídr strany GERB, se stal předsedou nové vlády. Jeho strana získala ve volbách 39,7%, čímž si zajistila 116 křesel ve 240-členné poslanecké sněmovně bulharského parlamentu.
Vztahy Bulharska s Evropskou unií jsou poznamenány neschopností země vypořádat se s korupcí a organizovaným zločinem. K jejich zlepšení nepřispívají ani spory ohledně odstavení bulharských jaderných elektráren z provozu.
V roce 1992 summit G7 rozhodl o odstavení čtyř reaktorů jaderné elektrárny v Kozloduji. Rozhodnutí se týkalo i jaderných elektráren Bohunice na Slovensku a Ignaliny v Litvě.
V souvislosti se zahájením přístupových rozhovorů Bulharska s Unií dala bulharská vláda souhlas k uzavření dvou reaktorů a zahájila modernizaci reaktorů tři a čtyři. Krátce před vstupem do EU (říjen 2002) přislíbila jejich plné odstavení.
Reaktory pět a šest elektrárny v Kozloduji, kterou vystavěli Rusové, vyhovují bezpečnostním normám a jejich provozu nebrání nic v cestě.
Slovensko a Litva, které se členy EU staly dva roky před Bulharskem, odstavily své elektrárny krátce po svém vstupu. Zajistily si tak v prosinci roku 2005 mimořádné příspěvky z fondů EU na odstavovaní elektráren. Slovensko získalo 375 milionů eur a Litva 865 milionů eur.
Bulharská žádost o 280 milionů eur, která byla vznesena na stejném summitu za britského předsednictví v roce 2005, byla zamítnuta.
Témata:
Evropská komise oznámila (10. září), že uvažuje o poskytnutí finanční podpory Bulharsku na odstavení čtyř reaktorů elektrárny v Kozloduji. Podle jejího předsedy, José Manuela Barrosa, Bulharsko poskytlo dostatečné argumenty a pobírat podporu si tedy zaslouží až do roku 2013.
Předseda Barroso po bruselském setkání s bulharským ministerským předsedou Borisovem uvedl, že přislíbení finanční kompenzace Bulharsku nebude snadné. Je k tomu potřeba souhlasu všech členských zemí Unie a Evropského parlamentu. „Evropský rozpočet se již teď nachází pod vážným tlakem. I tak ale věřím, že Unie má v tomto případě povinnost podpořit bulharský lid,“ prohlásil Barroso a dodal, že Evropská unie by měla k Bulharsku přistupovat stejně jako ke Slovensku a Litvě. Obě země se totiž těší bohatým příspěvkům Unie na odstavování stárnoucích jaderných elektráren (více v Souvislostech).
Předseda Komise rovněž oznámil, že Bulharsku je k dispozici 6,85 miliard eur ze strukturálních fondů, ale potíž tkví v tom, že Bulharsko trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. „Realita je taková, že jsou zde patrné nedostatky v kontrolních mechanismech a mnohdy hrozí střet zájmů,“ vysvětlil předseda, který zároveň vyjádřil naději, že „problémy budou v brzké době společně vyřešeny.“
Netolerujte korupci
Evropská komise poskytnutí finančních kompenzací podmínila požadavkem, aby bulharská vláda zakročila proti korupci a organizovanému zločinu, které v Bulharsku představují dlouhotrvající problém. Sofie již kvůli korupci přišla v loňském roce o 500 milionů eur z fondů Unie právě proto, že nedostatečně postupovala proti korupci. Finanční pomoc z EU přestala do země proudit v červenci 2008.
Předseda Barroso dal zemi šesti měsíční lhůtu na to, aby se s těmito problémy vypořádala. „Lze jen velmi těžko vyjádřit, jak moc bude příštích šest měsíců pro Bulharsko důležité. Je toho v sázce mnoho – především bulharská pověst v Evropě. (…) Bulharský premiér mě požádal o důvěru a ja mu ji poskytnu,“ slíbil Barroso.
Hlavní energetické projekty se dočkají přehodnocení
Kromě finanční podpory Evropské unie Bulharsku byla na setkání Evropské komise a bulharského premiéra Borisova diskutována i energetika. Borisov požádal Komisi o vyjádření v případě tří energetických projektů: výstavby plynovodou South Stream, výstavby ropovodu z Burgasu do Alexandropouli a dokončení výstavby nové jaderné elektrárny v Belene. Nová bulharská vláda krátce po vítězných volbách totiž oznámila, že bude v energetických projektech spolupracovat s Ruskem.
Bulharsko nebude usilovat o půjčku od MMF
Při jiné příležitosti místopředseda bulharské vlády a ministr financí Simeon Djankov prohlásil, že jeho země očekává zlepšení ekonomické situace v prvním čtvrtletí příštího roku. Na dotaz EurActivu, zda Sofie požádá Mezinárodní měnový fond (MMF) o poskytnutí půjčky, odpověděl ministr financí rezolutním ne. Bulharsko tak nebude následovat jiné evropské země – Lotyšsko, Maďarsko a Ukrajinu, které svůj požadavek na MMF již vznesly.
