inzerce
Souvislosti a témata
Lisabonskou smlouvu podepsaly hlavy států a vlád členských zemí v prosinci minulého roku. Jejím hlavním cílem je zefektivnit fungování Unie a zjednodušit rozhodovací proces. Prozatím Lisabonskou smlouvu ratifikovalo Maďarsko, Malta, Rumunsko, Slovinsko a z velkých členských států jen Francie. Ve všech těchto státech smlouvu schválil parlament. Irsko je jedinou členskou zemí, kde budou o smlouvě rozhodovat občané v referendu. Lidové hlasování vyžaduje totiž irská ústava.
Poslední vývoj však napovídá tomu, že druhé referendum by se mohlo konat v Polsku. Vláda zde potřebuje k parlamentní ratifikaci několik hlasů opozice a premiér Donald Tusk již řekl, že pokud parlament nebude schopen smlouvu ratifikovat, budou o Lisabonské smlouvě rozhodovat občané v referendu.
Na Slovensku se prozatím ratifikační proces zastavil. Opozice odmítá pro Lisabonskou smlouvu zvednout ruku, pokud vláda nepozmění sporný návrh novely tiskového zákona, který by dle jejich názoru znamenal omezení svobody médií.
V ČR již smlouvu začal projednávat parlament, ale k definitivnímu schválení by mělo dojít nejdříve na podzim, kdy by se měl ke smlouvě vyjádřit Ústavní soud. Žádost o přezkoumání smlouvy zřejmě podají senátoři za ODS.
Dalším státem, kde se rozběhl ratifikační proces je Velká Británie, kde Lisabonskou smlouvu schválila Dolní sněmovna 12. března. Nyní se smlouvou bude zabývat Sněmovna lordů a královna by ratifikaci mohla stvrdit svým podpisem v červnu nebo v červenci.
Bez jakýchkoli problémů proběhla ratifikace v bulharské parlamentu. V Bulharsku 21.března hlasovaly pro smlouvu jednomyslně strany vládní koalice premiéra Sergeje Staniševa – Bulharská socialistická strana, Národní hnutí pro stabilitu a pokrok, Hnutí pro práva a svobody. Z přítomných 209 poslanců se na slavnostní schůzi bulharského parlamentu pro ratifikaci smlouvy vyslovilo 193 a 16 zákonodárců bylo proti. Jedinými odpůrci smlouvy byli poslanci ultranacionalistické strany Ataka.
Stanoviska
Bulharský premiér Sergej Stanišev před hlasováním řekl: „Lisabonská smlouva je zakončením velmi dlouhého a obtížného procesu… úspěch (Lisabonské smlouvy) je velmi důležitý pro budoucnost Evropy.“
Předseda bulharského parlamentu Georgi Pirinski před zahájením zvláštního plenárního zasedání zdůraznil, že „Lisabonská smlouva do značné míry předurčí budoucí vývoj EU“.
Ministryně pro evropské záležitosti Gergana Gruncharova řekla, že hlavním cílem Lisabonské smlouvy je nejen institucionální reforma, ale také zlepšení komunikace s občany a efektivnější rozhodovací proces.
Volen Siderov předseda ultranacionalistické strany Ataka, která jako jediná hlasovala proti Lisabonské smlouvě prohlásil: „ O této smlouvě se mělo hlasovat v referendu. Lid měl rozhodnout o její ratifikaci.“
Předseda Komise José Manuel Barroso, který tento týden Bulharsko navštíví, prohlásil: „Chtěl bych gratulovat Bulharsku k úspěšné parlamentní ratifikaci Lisabonské smlouvy… Vážím si úsilí vlády i parlamentu, které je stálo tak rychlé schválení smlouvy.“
Další kroky
Irsko plánuje prozatím jako jediná členská země svolat referendum ve druhém červnovém týdnu. Ve Velké Británii lze očekávat souhlas Sněmovny lordů s Lisabonskou smlouvou a poté podpis královny, který by ratifikační proces v Británii uzavřel, v červnu nebo v červenci letošního roku.
