inzerce
Souvislosti:
Slovinsko během francouzského předsednictví EU blokovalo otevření devíti z deseti vyjednávacích kapitol s Chorvatskem kvůli nedořešeným hraničním sporům.
Českému předsednictví se v této otázce nepodařilo zajistit žádný pokrok. Přispěl k tomu i fakt, že EU nedávno odložila mezivládní konferenci o přístupu Chorvatska poté, co se ukázalo, že se obě země nejsou schopny domluvy.
Diplomaté sdílejí vážné pochyby o tom, že se Chorvatsku podaří dokončit přístupové rozhovory do konce tohoto roku (a připojit se k EU v roce 2010) v případě, že nebude bilaterální roztržka v brzké době vyřešena.
Hraniční spor mezi Slovinskem a Chorvatskem zahrnuje malou oblast podél Jadranského pobřeží, které skýtá přístup k mezinárodním vodám severního Jadranu.
Témata:
Gorgan Jadronković, chorvatský ministr zahraničí, se při příležitosti Rady ministrů v Lucemburku v těchto dnech (15. a 16. června) sejde se svým slovinským protějškem Samuelem Zbogarem. Společné setkání se uskuteční za přítomnosti Evropského komisaře pro rozšíření Olliho Rehna a současné evropské „trojky“, tedy Francie, České republiky a Švédska.
Olli Rehn již 10. června prohlásil, že v brzké době očekává odblokování přístupových rozhovorů s Chorvatskem. Po šestiměsíčním tvrdém vyjednávání se tedy zdá, že se obě rozhádané strany dohodnou.
České předsednicví vyjádřilo naději, že se díky lucemburskému setkání očekávaná mezivládní konference EU-Chorvatsko 26. června uskuteční. Praha doufá, že tímto úspěchem zakončí poslední dny v čele EU.
Další obtíže v dohledu
Jak nezapomínají podotknout evropští diplomaté, úspěšné jednání mezi Slovinskem a Chorvatskem nemusí znamenat vyřešení všech regionálních problémů. Podobné překážky se totiž očekávají v přístupovém procesu se zeměmi západního Balkánu.
Ještě stonásobně zapeklitějším příkladem než byl zmiňovaný spor mezi Lublaní a Záhřebem, do jehož urovnání investovala Evropká komise veké úsilí, může být špatně definovaná hranice mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou.
České předsednictví prozradilo, že pozvání na lucemburské zasedání ministrů přijal i Serge Brammertz, hlavní žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který ministry zahraničí seznámi s pokroky chorvatské a slovinské spolupráce s haagským tribunálem.
S odvoláním na chorvatskou zpravodajskou agenturu HINA některé členské státy vyjádřily výhrady k otevření kapitoly „Soudnictví a základní práva“ poté, co Brammertz kritizoval Chorvatsko za neposkytnutí klíčových vojenských záznamů z Operace Bouře ze srpna 1995 pro soudní řízení s generály Antem Gotovinou, Ivanem Cermakem a Mladenem Markacem. Chorvatsko však trvá na svém prohlášení, že některé dokumenty nikdy neexistovaly a jiné se dlouhodobě postrádají.
V případě, že na mezivládní konferenci 26. června nebude Slovinsko trvat na uplatnění svého práva veta, zahájí Chorvatsko jednání v devíti dalších vyjednávacích kapitolách.
Kontroverzní Mladićovy „domácí nahrávky“
Dle slov evropských diplomatů vznesou ministři zahraničí EU na hlavního žalobce Brammertze dotaz ohledně pokroku v pátrání po nejvíce hledaném srbském válečném zločinci Ratko Mladićovi, který je zodpovědný za masakr ve Srebrenici. Před několika dny totiž bosenská televizní stanice FTV odvysílala několik domácích nahrávek zachycujících Mladiće na soukromých oslavách.
Bosenská FTV po odvysílání uvedla, že jedna část filmu byla natočena v loňském roce. Mluvčí srbské vlády se však ohradil slovy, že filmový záznam byl zabaven během pátracích akcí v Mladićově domě v roce 2008 a byl následně předán haagskému tribunálu. Žádný ze záznamů tedy nemůže být mladší osmi let.
Kvůli Mladićově pobytu na svobodě odmítají Nizozemsko a Belgie ratifikovat evropskou Stabilizační a asociační dohodu se Srbskem. Diplomaté ale podotýkají, že takový přístup jen ztěžuje vládě v Bělehradu boj proti sílícím nacionalistickým a protievropským skupinám.
Z tohoto důvodu EU hodlá zavést bezvízové cestování po schengenském prostoru pro obyvatele z některých západobalkánských zemí. Makedonie, Černá hora a Srbsko se zatím jeví jako nejpravděpodobnější země, které se připojí k Chorvatsku, dosud jediné zemi v regionu požívající této výhody.
