inzerce
Chorvatsko má spolu s dvěma novými kapitolami – volným pohybem pracovníků a sociální politikou a zaměstnaností – v současné době otevřeno 20 vyjednávacích kapitol z celkových 35. Vyjednávání s Chorvatskem začalo v říjnu 2005.
Po skončení konference chorvatský ministr zahraničí Gordan Jandroković a slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel vyjádřili naději, že bude všechny kapitoly možné uzavřít do konce letošního roku. „Je to možné. A rád bych, aby to bylo nejen možné, ale aby to byla také realita,“ uvedl Rupel, jehož země předsedá až do konce června Evropské unii.
„EU je na Chorvatsko připravena,“ uvedl Rupel, kterého podpořil také komisař pro rozšiřování Olli Rehn, jenž uvedl, že tempo rozšiřování bude hodně záležet na samotném Chorvatsku.
Oba politici na adresu obav, že neúspěšné irské referendum a nejistota panující okolo evropské Reformní smlouvy, jejímž obsahem jsou i opatření umožňující další rozšiřování Unie, pozdrží nebo zabrání přistoupení Chorvatska uvedli, že vyjednávání budou bez ohledu na tento vývoj pokračovat.
„I kdyby došlo k úplnému fiasku při ratifikaci Lisabonské smlouvy,… jsme schopni otázku chorvatského členství vhodně vyřešit. Domnívám se, že Chorvatsko se stane členem nezávisle na tom, jak dopadne Lisabonská smlouva,“ uvedl Rupel.
V případě Turecka ministr dále zdůraznil, že integrace země do Evropské unie závisí „především na zemi samotné“. Rupel ocenil nedávný pokrok včetně revize kontroverzního článku 301 tureckého trestního zákoníku, který stavěl mimo zákon jakoukoliv kritiku turecké identity. Uvedl ovšem takém že do velké míry záleží i na tom, jak budou tyto změny implementovány.
Obě setkání se konala den po dalším významném dni z hlediska rozšiřování Unie. V pondělí 16. června ministři zahraničí členských zemí EU podepsali dlouho odkládanou Stabilizační a asociační dohodu (SAA) s Bosnou. Podpis dohody je považovýn za první konkrétní krok směrem k budoucímu členství v Unii. Ministři dále dali jasně najevo, že všechny země západního Balkánu mají perspektivu členství v EU.
„Budeme pracovat na urychlení procesu srbské integrace do EU,“ uvedl francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner bulharskému listu Dnevnik po setkání. Podle srbských tiskových zpráv by mohlo Srbsko získat status kandidátské země již na summitu EU, který zítra začne v Bruselu. Zástupci evropských vlád ovšem EurActivu sdělili, že tyto zvěsti nejsou ničím podložené.
Podle Kouchnera chtějí evropští ministři nejprve vidět, že je bělehradská vláda „plně odhodlána k evropské perspektivě“. Vyjednávání o sestavení nové vlády v Srbsku stále po květnových volbách probíhají, ale podle vicepremiéra Božidara Djeliće je 60-70% naděje, že Srbsko bude mít novou vládu do konce června.
Ministři dále zopakovali, že perspektivu členství si i nadále zachovává Makedonie, a to i přes výhrady ze strany Řecka, které podmiňuje přijetí země do EU změnou jména, na něž má podle Řeků právo pouze severořecký region.
„Otázka názvu země se stále jako duch vznáší nad celou diskusí,“ sdělila novinářům švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmström.
