inzerce
Irsko odmítlo Lisabonskou smlouvu v loňském červnovém referendu a zůstává tak de facto jedinou zemí, která o osudu klíčového evropského dokumentu ještě nerozhodla.
Průzkumy mezi irskými obyvateli ukázaly, že u jinak velmi proevropských Irů hrály v loňském referendu roli obavy, že země přijde o svou suverenitu v daňové oblasti, v oblasti rodinné a sociální politiky a etických otázkách. Irům také vadilo, že by země podle nové smlouvy mohla přijít o svého komisaře. Lisabonská smlouva totiž počítala se snížením počtu komisařů ze 27 na 18 a ne každá země by tudíž měla v daném funkčním období v Evropské komisi svého zástupce.
Vrcholní představitelé členských států a vlád proto na prosincovém summitu v Bruselu rozhodli, že Unie poskytne Irsku záruky, které by jejich obavy odstranily. Výsledkem jednání bylo mimo jiné i rozhodnutí o zachování dosavadního počtu komisařů.
Na konkrétní podobě záruk nyní pracují právní experti členských zemí a evropských institucí. Podle dohody mají být záruky hotové do poloviny roku 2009, tedy do konce českého předsednictví. Cílem včerejší návštěvy nového ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho v Dublinu bylo mimo jiné zhodnocení pokroku v přípravě „irských“ záruk, které mají být schváleny na červnovém summitu EU.
Füle se v Dublinu sešel s irským ministrem zahraničí Michaelem Martinem, s nímž se dohodli na koordinaci v nadcházejících týdnech, kdy bude příprava záruk vrcholit. Český ministr je přesvědčen, že záruky budou připravené včas a že se „na červnovém summitu podaří získat souhlas všech dvaceti sedmi členských států EU s těmito zárukami“.
„Je nejen v zájmu Irska, ale i v zájmu celé Evropy, aby irští občané získali záruky, které jsou pro ně důležité,“ řekl dále Füle.
Martin k tomu dodal, že je v národním zájmu Irska rozptýlit jakékoliv pochybnosti o tom, že Irsko chce zůstat v srdci Evropy. „Ratifikace Lisabonské smlouvy je klíčová pro upevnění našeho postavení jako pozitivního a konstruktivního člena Evropské unie,“ řekl.
Nejnovější průzkumy ukazují, že se veřejné mínění v Irsku posouvá smlouvy posouvá ve prospěch dokumentu a Lisabonská smlouva tedy bude v druhém referendu, které by se mělo podle dohody z prosincového summitu uskutečnit ještě během tohoto funkčního období Komise (tj. do 31. října 2009), úspěšně schválena.
Na dokončení ratifikace podpisem prezidentů čeká smlouva ještě v Německu, Polsku a České republice, ale polský prezident již oznámil, že dokončení ratifikace bránit nebude a komplikace se neočekávají ani v Německu, kde soulad smlouvy s ústavou posuzuje ústavní soud.
Otazníky se sice stále ještě vznášejí nad postojem českého prezidenta Václava Klause, který dokument po neúspěšném irském referendu označil za mrtvý, ale ten dal v minulosti najevo, že pokud by měla být Česká republika poslední zemí, která smlouvu neratifikovala, připojí pod ní svůj podpis i on. Zatím ovšem prohlašuje, že dokončení ratifikace „není na pořadu dne“.
