inzerce
Souvislosti:
Evropská unie v roce 2000 zahájila svůj ambiciózní projekt Lisabonské strategie, jejímž cílem bylo učinit z EU do roku 2010 „nejdynamičtější světovou ekonomiku založenou na znalostech“.
Po pěti letech nepřesvědčivých výsledků vrcholní představitelé EU spustili v březnu 2005 revidovanou strategii, která klade větší důraz na hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Odpovědnost za naplňování této strategie se přesunula do rukou členských zemí prostřednictvím národních akčních plánů.
Evropská rada na jaře 2008 schválila priority na poslední tři roky lisabonské agendy. Tyto priority jsou uvedeny ve zprávě Evropské komise k Lisabonské strategii.
V reakci na rostoucí obavy veřejnosti z dopadů klimatických změn, stárnutí populace a sociálního vyloučení se vrcholní představitelé států a vlád dohodli, že Lisabonská strategie nebude zaměřena výlučně na „růst a zaměstnanost“, jak tomu bylo v uplynulých třech letech, a dává nyní větší prostor otázkám životního prostředí a evropským občanům.
Témata:
Přestože se zdá, že Lisabonská strategie přináší první ovoce, Evropská unie musí podle Laurenta Cohena-Tanguiho, autora francouzského vládního dokumentu, „zrychlit tempo“ a „zaujmout globální postoj“, jinak jí hrozí, že jí „do roku 2020 ujede vlak“. Cohen-Tangui to v předvečer prezentace oficiální zprávy sdělil francouzskému portálu EurActiv.fr.
Lisabonská strategie je podle něj vizionářským dokumentem, který Evropě dává „prvotní výhodu nad zbytkem světa“. Autor zprávy ale na druhé kritizuje neschopnost Evropské unie dosáhnout původního cíle snížit náskok Spojených států v konkurenceschopnosti.
Evropská unie podle něj nyní navíc riskuje, že v případě, že se spokojí se současným status quo, jí v určitých oblastech předběhnou některé rychle se rozvíjející země jako je Čína, Indie nebo Brazílie. „Evropa opět zaostává za světem, který se vyvíjí bezprecedentní rychlostí,“ říká. Podle jeho názoru je to tím, že se Unii nedaří naplňovat slibované reformy.
„Lisabon plus“?
Zpráva požaduje, aby Lisabonská strategie změnila jméno a stal se z ní „Lisabon Plus“. Strategie by se navíc měla podle představ Francouzů stát součástí širší „Strategie pro Evropu a svět 2015“, která by byla „daleko komplexnější“ než stávající lisabonská agenda.
Strategie „Lisabon plus“ by se měla stát vnitřní složkou „strategické vize“ Evropské unie. Druhým pilířem by byla společná zahraniční politika v oblasti obchodu, zemědělství nebo vniřního trhu, která by pomohla utvářet podobu globalizace.
„Význam, který připisujeme zahraniční politice má signalizovat zahájení nové historické fáze evropského sjednocení, v němž se Evropa přestane soustředit výlučně na sebe, ale bude se orientovat na vytváření vztahů s okolním světem,“ říká autor zprávy a zdůrazňuje, že jde o „skutečný posun v paradigmatu“.
Konkurencsechopnost prostřednictvím inovací
Lisabon plus se má zaměřit na podporu konkurencsechopnosti prostřednictvím inovací, píše se ve zprávě, která propojuje rozličné hospodářské, sociální a ekologické dimenze. Autor je navíc přesvědčen, že francouzské předsednictví, které začně k 1. červenci 2008, bude stimulovat rozvoj tzv. „trojúhelníku znalostí“ (vysokoškolské vzdělávání, výzkum a inovace), posílí hodnotu evropského lidského kapitálu a podpoří rozvoj „zelené ekonomiky“.
„Skutečnou globální výzvou, s níž je Evropa konfrontována, je neztratit tempo ve smyslu prosperity a mezinárodního vlivu ve světě, který je předurčen k tomu, aby mu dominoval duopol Ameriky a Asie,“ říká Cohen-Tangui.
„Na francouzském předsednictví je, aby začalo tuto novou strategickou vizi naplňovat,“ píše se v závěru zprávy.
Celý rozhovor s Laurentem Cohenem-Tanguim si můžete ve francouzštině přečíst pod tímto odkazem.
Další kroky:
1. července 2008 se Francie ujme předsednictví v Radě EU
Na podzim 2008 mají členské státy Evropské komisi zaslat své národní akční plány podle revidovaných pravidel.
