inzerce
Souvislosti:
Ještě v okamžiku vstupu Rumunska a Bulharska do EU 1. ledna 2007 obě země zaostávaly v dokončení soudní reformy a nezvládly se vypořádat s bojem proti korupci (Bulharsko navíc i s bojem proti organizovanému zločinu).
Evropská komise si proto ponechala právo využít zvláštních opatření, která včlenila do přístupových smluv. V případě jejich zavedení může celý proces vést až k neuznání soudních rozhodnutí ze strany EU či ke zmrazení dotací z evropských fondů.
V minulosti zveřejněné hodnotící zprávy poukazovaly na neustálé zaostávání Bulharska v implementaci standardů EU zejména v oblasti soudní reformy a boji proti korupci. Zpráva Evropské komise, která vyšla v únoru, tentokrát označila za největšího opozdilce Rumunsko. (EurActiv 13/02/09)
Zprávy jsou součástí tzv. mechanismu spolupráce a ověřování (CVM), který nahradil předchozí monitorovací systém a který se zaměřuje především na pokrok v oblasti soudní reformy a v boji proti korupci a organizovanému zločinu.
Příští výroční zpráva, která má za úkol zhodnotit pokrok Bulharska a Rumunska, vyjde v září letošního roku.
Témata:
Ve své zprávě pro francouzský Senát senátoři Pierre Bernard-Reymond a Michel Billout uvedli, že v září očekávaná hodnotící zpráva o Rumunsku a Bulharsku by mohla „zvýšit pochybnosti mezi ostatními členskými státy ohledně podmínek, podle kterých probíhá rozšiřovací proces.“
Oba zpravodajové, kteří podnikli studijní návštěvy obou zemí, rovněž upozornili na riziko, že Rumunsko a Bulharsko by mohly obě zprávy vnímat jako svou „stigmatizaci“.
Senátoři Reymond a Billout zároveň vyloučili případné zavedení „zvláštních opatření“ v oblasti soudnictví, které by mohly vést až k neuznání soudních rozhodnutí ze strany EU. Dle slov Reymonda a Billouta by bylo toto rozhodnutí pro obě strany kontraproduktivní. Jako příklad uvádějí 60 evropských zatykačů, které byly vydány ve spolupráci Francie a Bulharska v roce 2007.
„Zvláštní opatření“ mohou být zavedena pouze v prvních třech letech po přistoupení, v případě Bulharska a Rumunska se jedná o 1. leden 2010. Ve své zprávě oba senátoři tvrdí, že zavedený mechanismus spolupráce a ověřování, který je časově neomezený, není schopen jasně prokázat dosažený pokrok v obou zemích, a proto apelují na jeho zdokonalení. Velký důraz by měl být kladen především na slovo „spolupráce“.
Francouzští senátoři se ve své zprávě také postavili za rozhodnější kroky v postupu proti organizovanému zločinu na evropské úrovni. Podle jejich názoru se tento problém nedotýká pouze nových členských států, ale celé Unie. Zároveň připomínají, že sedmadvacítka by se měla z rozšíření o Rumunsko a Bulharsko poučit, a to zejména v jednání s nejpravděpodobnějším adeptem na členství - Chorvatskem.
