inzerce
Irská vláda na Evropské radě v prosinci 2008 souhlasila s předložením Lisabonské smlouvy k druhému referendu poté, co získá určité přísliby a právní záruky (EurActiv 12/12/08). Dublin chtěl záruky v pěti oblastech: komisař pro každý členský stát a záruka nezávislosti, suverenita v oblasti zdanění a rodinné politiky (převážně v otázce potratů) a v oblasti vzdělávání.
Při setkání s novináři před zahájením summitu vyjádřil irský premiér Cowen optimismus ohledně pokroku při získávání záruk pro možné konání druhého referenda. Irská vláda je potřebuje, aby mohla podruhé Irům předložit k hlasování Lisabonskou smlouvu.
„Lisabonská smlouva znamená modernizaci institucí Unie“, řekl. „Chceme li řešit hlavní témata dne, včetně zaměstnanosti, ekonomiky a klimatických změn, jedná se o otázky, které se nejlépe řeší v rámci Unie“.
Evropská unie se však obává, že právě ekonomická krize by mohla mít neblahý vliv na přijetí Lisabonské smlouvy. Ve středu (18.března) irský komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy a vedoucí reprezentace Evropské komise v Dublinu, Martin Territt, řekli na setkání Komise, že by složitá ekonomická situace mohla mít vážné následky na opětovné hlasování o Lisabonské smlouvě. Irsko bylo minulý rok prvním členem eurozóny, které bylo zasaženo recesí. Irská centrální banka tento měsíc předpověděla, že se ekonomika propadne o 6 %.
Zároveň nouzový rozpočet, který má být představen v dubnu, by mohl mít za následek snížení popularity Cowenovy vlády, přestože poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že postoj k Lisabonské smlouvě změnil.
Vyjádření irského ministra zahraničí Michaela Martina však jsou zcela opačná. Podle něj má právě ekonomická krize vliv na změnu postojů směrem podpoře Lisabonské smlouvy. „Složité ekonomické okolnosti, které v tuto chvíli máme, donutilo lidi zaměřit se na důležitost našeho členství v Evropské unii a oceňují, že v těchto nejistých časech je Irsko členem eurozóny“, řekl Martin novinářům. „Celkový kladný postoj našich obyvatel k Evropské unii se znovu potvrdil, což reflektují naše nedávné průzkumy“, dodal. Podle Martina Irové oceňují práci, kterou Unie dělá, aby vyhověla obavám irského obyvatelstva. Především pak dohodu, že si každý členský stát udrží svého evropského komisaře.
Podle posledních průzkumů deníku Irish Times z poloviny února by 51% voličů vyjádřilo svou podporu Lisabonské smlouvě, což je o 8 procentních bodů více než v posledním průzkumu. Proti se staví 33% oslovených.
Lídr Libertas, Declan Gangley, který vedl úspěšnou kampaň, aby přesvědčil irské voliče k odmítnutí Lisabonské smlouvy v prvním referendu, řekl, že konání druhého referenda je „urážkou inteligence irských obyvatel“. Zároveň odmítá tvrzení irské vlády, že by se smlouva upravila podle obav voličů a dodal: „V tomto dokumentu se nezmění ani jedna čárka“.
Doposud irská vláda oficiálně nerozhodla o novém datu konání druhého referenda, avšak podle Martina přetrvává odhodlání uspořádat jej ještě během funkčního období Barrosovy Komise. Podle předběžných závěrů se neočekává konečné rozhodnutí v průběhu tohoto summitu. Jasné stanovisko by mělo přijít až na červnovém setkání, což ovšem může situaci zkomplikovat.
Podle vyjádření předsedy Evropského parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa, chtějí poslanci o novém předsedovi Komise hlasovat již v červnu 2009 při svém prvním setkání po volbách. Odborníci se shodují na tom, že pokud jasné rozhodnutí o irském referendu přijde až v červnu, nebude do podzimu dost času na jeho uspořádání.
V posledních týdnech se objevily spekulace, že by vláda mohla uspořádat referendum již v červnu spolu s evropskými volbami, aby využila podpory, které ukazují průzkumy veřejného mínění. Avšak irský ministr pro evropské záležitosti Dick Roche tuto možnost odmítl a řekl, že „konání referenda a evropských voleb v jeden den by euroskeptikům pomohlo v jejich kampani“.
Evropská komise plánuje vynaložit 1,8 milionů eur na kampaň, která má irským občanům Lisabonskou smlouvu vysvětlovat.
