inzerce
Souvislosti:
Britský Informační tribunál 27. ledna 2009 rozhodl, že musí dojít ke zveřejnění tajných záznamů jednání britské vlády, která se odehrála ve dnech 13. a 17. března 2003. Ministři tehdy diskutovali o tom, zda je rozhodnutí o účasti ve válce ospravedlnitelné z hlediska mezinárodního práva. Informační tribunál je britská veřejná instituce známá původně jako Tribunál pro ochranu dat. Úřad byl založen jako odvolací místo v rámci zákona o ochraně údajů z roku 1984.
Záznamy jednání kabinetu obsahují rozhovory vládních činitelů o tom, zda je invaze do Iráku legální. Záznamy se obvykle celou řadu let nezveřejňují, ale tribunál uvedl, že jde o mimořádný případ, v němž veřejný zájem převyšuje požadavek na zachování důvěrných informací. Vláda má nyní 28 dní aby se proti tomuto rozhodnutí odvolala.
Podobné prošetřování inicioval 2. února také nizozemský premiér Jan Peter Balkenende. Vyhověl tak nizozemské Straně práce, která je součástí Balkenendeho trojkoalice.
Premiér údajně oznámil, že vyšetřování bude vést zvláštní výbor, v němž zasednou respektované osobnosti a předsedat mu bude bývalý předseda Nejvyššího soudu Willibrord Davids. Zpráva má být předložena do 1. listopadu 2009.
Témata:
Role, jakou evropští politici hráli ve dnech předcházejících invazi do Iráku, může s velkou pravděpodobností ovlivnit jejich ambice na obsazení nejvyšších evropských postů, uvedl zdroj pod podmínkou anonymity.
Celá věc může být relevantní zejména pro výběr nového předsedy Evropské komise, a v případě, že dojde k ratifikaci Lisabonské smlouvy, také pro výběr stálého předsedy Evropské rady a vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Šetření by se potenciálně mohla dotknout zejména bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, nizozemského premiéra Jana Petera Balkenendeho, jeho tehdejšího ministra zahraničí Jaapa de Hoop Scheffera a předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa, který byl v té době premiérem Portugalska.
Britské vyšetřování
Britská vláda by měla do 23. února rozhodnout, jestli Pandořinu skříňku otevře a zveřejní informace o tom, do jaké míry je možné Blaira obviňovat za jeho rozhodnutí pro účast ve válce v Iráku, který byl neoprávněně obviňován z vyvíjení zbraní hromadného ničení.
Blair je všeobecně považován za jednoho z nejvážnějších kandidátů na post stálého předsedy Evropské unie, pozice, která vznikne v případě schválení Lisabonské smlouvy. Alain Minc, jeden z poradců francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, před několika dny uvedl, že Sarkozy Blairovu nominaci podpoří.
Blair byl v minulosti vystaven ostré kritice za podporu americké invazi do Iráku, jejímž cílem bylo svržení Saddáma Husajna, a to i navzdory tomu, že tento krok neměl podporu OSN. Ještě v době svého působení v úřadu Blair opakovaně odmítal zveřejnit informace o rozhodnutí, které britská vláda v předvečer války v Iráku přijala.
Nizozemský případ
Nizozemský premiér Jan Peter Balkenende ustoupil před několika dny tlaku svého koaličního partnera – Strany práce – poté, co noviny otiskly informace z několika tajných vládních dokumentů. V těchto dokumentech státní úředníci Balkenendeho varují, že je právní základ pro invazi velmi chabý.
Balkenende byl ale dostatečně šikovný na to, aby se mu podařilo dosáhnout odložení zprávy zvláštního výboru až na konec října, tedy na dobu po Evropských volbách, uvedl jeden ze zdrojů. Uvedl ale, že i opožděně mohou výsledky vyšetřování poškodit případné ambice nahradit v křesle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa. Oficiálně Balkenende zájem o tento post odmítá.
Vyšetřování ale může ovlivnit i další nizozemské kandidáty pro vrcholné evropské funkce. Mezi ně patří i nynější generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. V jednom z dokumentů právní poradci nizozemského ministerstva zahraničí údajně de Hoop Scheffera, tehdejšího ministra zahraničí, varovali, že podpora války v Iráku nestojí na pevném právním základě.
Scheffer má brzy opustit svou pozici v NATO a jeho jméno se objevuje v souvislosti s pozicí vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU.
Konec Barrosovým nadějím?
Stávající předseda Evropské komise José Manuel Barroso si je podle několika zdrojů stále méně a méně jist svým opětovným jmenováním. Zdá se, že hlavním důvodem by mohlo být stažení podpory ze strany francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Také Barroso je vnímán jako zarytý stoupenec americké invaze do Iráku.
V době, kdy byl premiérem Portugalska svolal Barroso 16. března 2003 na Azorské ostrovy významnou schůzku, které se účastnili George W. Bush, Tony Blair a španělský premiér José Maria Aznar.
Většina členských zemí EU se tlaku Unie podvolila a válku v Iráku podpořila. Diplomatické zdroje ale uvádějí, že klíčovou roli hrálo v předvečer války jen několik evropských leaderů a tato skutečnost dnes ohrožuje jejich politickou budoucnost.
Invaze do Iráku začala 20. března 2003, čtyři dny po schůzce na Azorech. Organizace Iraq Body Count odhaduje, že v zemi od té doby přišlo o život 90.000 až 99.000 civilistů.
Stanoviska:
Britský labouristický poslanec v EP Richard Corbett kategoricky odmítá, že by se válka v Iráku mohla stát tématem v kampani do Evropských voleb. „Myslím, že už je to dávno minulost. Vždycky se budeme přít o správných a špatných postojích (evropských politiků v předvečer války v Iráku). Teď jsme už ale dál a ani samotný Irák není ve stejné situaci.“
Na otázku, zda by se osobnost, která podporovala válku v takové míře jako Tony Blair, měla ucházet o vrcholný evropský post, Corbett uvedl, že mezi těmito dvěma otázkami nevidí žádnou souvislosti. „Tehdy téměř všech 27 členských zemí s výjimkou jednoho nebo dvou, intervenci podpořilo.“
