inzerce
Peter Carl se v tomto smyslu vyjádřil na kulatém stole uspořádaném evropským think-tankem Friends of Europe, který se zaměřil na otázky klimatických změn a mezinárodní bezpečnosti.
Klíčový summit OSN o klimatických změnách, který se uskutečnil vloni v prosinci, přišel s cestovní mapou pro další vyjednávání o celosvětové dohodě pro boj s klimatickými změnami, která by měla nahradit Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012. Vrcholní představitelé členských zemí a vlád se pod hlavičkou OSN setkají konferenci věnované klimatickým změnám letos v prosinci v Polsku a znovu opět o rok později v Kodani. Evropská unie do těchto jednání vkládá velké naděje a věří, že se rozdílná stanoviska zemí jako jsou Spojené státy, Čína nebo Indie k úrovni vypouštěných emisí oxidu uhličitého ve vyspělých a rozvíjejících se státech, podaří sjednotit ještě před setkáním v Kodani.
Zatím ale nedošlo k téměř žádnému pokroku, říká Peter Carl, který vyjádřil obavu, že cestovní mapa z Bali nikam nesměřuje. V tomto kontextu by Evropská unie měla jít na mezinárodní úrovni příkladem a v případě, že chce vyjednávání významně ovlivnit by se měla shodnout na opatřeních v oblasti klimatických změn do března 2009.
Vedle spekulací o výsledku rozhovorů o klimatických změnách na evropské i celosvětové úrovni se kulatý stůl zaměřil také na otázky týkající se dopadu klimatických změn na mezinárodní bezpečnostní situaci.
Klimatické změny jsou multiplikátorem, který ohrožuje tradiční koncepty bezpečnosti, uvedl Erik Solheim, norský ministr životního prostředí. Solheim vyjádřil obavy ze sílících konfliktů o klesající rozsah obdělávatelné půdy a vodních zdrojů v „křehkých zemích“. Norsko, které je bohaté na nerostné suroviny, hodlá věnovat část svého mimořádného příjmu, který realizuje díky rostoucím cenám ropy, na rozvojovou pomoc, uvedl ministr a vyzval ostatní země, aby se k tomuto příkladu připojily.
Norsko také důrazně prosazuje komerční využití technologie zachycování a ukládání emisí oxidu uhličitého (CCS) jako zásadního nástroje pro snižování emisí CO2.
Na rozdíl od Norska, které již poskytlo dotace dvěma demonstračním elektrárnám využívajícím technologii CCS, se členské země Evropské unie stále nemohou shodnout na způsobu financování podobných projektů.
To se ale může brzy změnit. „Budeme mít peníze,“ uvedl Peter Carl a naznačil, že v zákulisí probáhají jednání o financování technologie.
Generální ředitel rovněž vyjádřil zdrženlivost vůči „de facto veřejné podpoře pro sektor, kterému se v uplynulých letech vedlo mimořádně dobře,“ uvedl v odkazu na velké ropné společnosti a velké evropské výrobce elektřiny, které se ocitají pod palbou kritiky za to, že získaly nečekané zisky z nadměrné alokace emisních povolenek v první fázi obchodování v rámci systému EU-ETS. Energetické společnosti by mohly sáhnout do tohoto pěkného „hrníčku zlata“ a použít tyto prostředky na investice do CCS, dodal Carl.
