inzerce
Souvislosti:
Návrh na vytvoření „Evropského útvaru pro vnější činnost“ (EEAS), který by podporoval budoucího „ministra zahraničí EU“ a kombinoval role a funkce stávajícího vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku a komisaře pro vnější vztahy, byl jedním ze sporných bodů evropské ústavní smlouvy a zůstává jím i v nové Lisabonské smlouvě.
Text Lisabonské smlouvy detailně neuvádí, jakým způsobem by měl EEAS vzniknout. Na přípravě pracuje v současné době Rada i Komise a Evropský parlament se tento proces pokouší ovlivnit.
Průzkumy veřejného mínění opakovaně ukazují, že veřejnost podporuje posilování role Evropské unie na mezinárodní scéně.
Témata:
V případě, že irské referendum o Lisabonské smlouvě, k němuž má dojít 12. června, skončí úspěšně, bude podle diplomatů příprava tvorby evropské diplomatické služby, jejíž mise mají být rozmístěny ve 125 zemích, jedním z bodů programu červnového bruselského summitu, který se uskuteční ve dnech 19.-20. června.
Společná diplomatická služba nemá nahradit bilaterální diplomatické vztahy členských zemí. Někteří politici se ale přesto obávají, že tato iniciativa může poskytnout argumenty těm kritikům, kteří tvrdí, že Lisabonská smlouva vytváří z Evropské unie superstát.
6. května předložil zahraniční výbor Evropského parlamentu návrh zprávy o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Tato zpráva uvádí seznam věcí, jejichž splnění by si poslanci Evropského parlamentu při vytváření EEAS přáli.
Zpráva připomíná, že legitimita vznikajícího úřadu vysokého představitele/místopředsedy Komise bude vycházet přímo z Evropského parlamentu. Zdůrazňuje také, že je do procesu vytváření plánovaného Evropského útvaru pro vnější činnost třeba zavést „transparentnost a demokracii“ a vyzývá k vytvoření takového mechanismu, který by umožnil získat důvěrné informace o výběru členů výboru pro zahraniční věci.
Jacek Saryusz-Wolski, předseda zahraničního výboru EP a autor zprávy, EurActivu sdělil, že „práce pokračují, ale veřejně dosud ještě k mnoha prohlášením nedošlo“.
„Smlouva v této oblasti není příliš specifická. Když jsme ptali, nikdy jsme nedostali detailní informace. Máme pocit, že přestože smlouva ještě není ratifikovaná, práce (na přípravě její implementace) již probíhají, ale návrh bude zveřejněn až přijde správná doba,“ dodal Saryusz-Wolski.
V seznamu se objevují otázky na vztahy mezi Radou, Komisí a zaměstnanci členských zemí, na roli Evropského parlamentu, formální název vedoucího představitele zahraniční mise a formální název delegace. Jak před nedávnem uvedl britský konzervativní poslanec EP Charles Tannock, Británie nikdy nepřistoupí na to, aby EU měla všechny „diplomatické okrasy“ jako klasické diplomacie členských zemí.
Parlament usiluje o větší demokratickou legitimitu
„Parlament především očekává, že k tomu má právo říci více a že přijetím svých stanovisek může posílit demokratickou legitimitu. Očekáváme, že se budeme na vytváření těchto rozhodnutí účastnit ex ante a ne jen ex post,“ dodal Saryusz-Wolski.
Předseda zahraničního výboru dále uvedl, že poslanci potřebují více informací o tom, kde bude EEAS a šéf evropské diplomacie sídlit. V úvahu přicházejí tři možnosti, říká: v Komisi, Radě nebo „někde mezi“ v odděledných prostorách.
Podle Saryusze-Wolského v Parlamentu rovněž existuje konsensus ohledně rozhodnutí vytvořit ještě další vysokou funkci – vysokého představitele pro zahraniční politiku v oblasti energetiky. Tento nový úřad by se měl stát součástí budoucího „úřadu ministra zahraničí“, uvedl předseda zahraničního výboru EP.
Francouzský poslanec Alain Lamassoure EurActivu sdělil, že má k EEAS osobně dvě doporučení. Zaprvé, mělo by se jednat o jednotnou službu a mělo by se zabránit přesahům mezi Radou a Komisí. Mezi zastoupeními Komise a Rady je v současné době řada duplikací, uvedl Lamassoure (například v Kosovu se nachází pět různých evropských misí).
Zadruhé, Lamassoure doporučuje, aby každá diplomatická služba vyslala do nové vnější služby své nejlepší diplomaty. „Jinak nepůjde o evropskou diplomacii, ale o 28. diplomacii, která přibude k stávajícím 27,“ zdůraznil Lamassoure.
Francouzský poslanec neočekává, že by tyto změny znamenaly pro bilaterální diplomacii nějaký šok. Musí se ale udělat jasný rozdíl mezi diplomatickými misemi jednotlivých členských zemí mimo EU a v rámci EU, tvrdí. Ani největší evropské země nemají ambasády ve všech zemích a proto je přeskupení zdrojů a lepší koordinace a přerozdělení pravomocí v zájmu EU, říká poslanec.
Diskutabilní je ovšem Lamassoureho návrh opustit názvy „ambasáda“ a „velvyslanec“ v případě, kdy by se jednalo o zastoupení členských zemí v jiné zemi EU.
„Vzhledem k tomu, že vztahy mezi zeměmi EU nejsou diplomatickými vztahy (jde o společné aktivity v rámci EU), můžeme změnit konzuláty v členských zemích EU tak, aby lépe umožnily vymáhání práv evropských občanů, kteří žijí v jiné členské zemi EU,“ uvedl Lamassoure.
Komisařka pro vnější vztahy a Evropskou politiku sousedství Benita Ferrero-Waldner přiznala, že „nikdo z nás opravdu ještě neví, jak přesně bude (EEAS) v praxi fungovat“.
Uvedla, že rok 2009 bude „přechodným rokem, během nějž bude vstupovat v platnost nová smlouva a následně nový institucionální rámec, úřadu se ujme nová Komise a Evropský parlament a požadavek smlouvy, aby vysoký představitel/místopředseda Komise dokončil návrh na fungování služby pro vnější činnost, který poté musí schválit celá Komise a poté Evropský parlament a členské země“.
Konečné návrhy k EEAS se objeví až v roce 2010, dodala Ferrero-Waldner.
Další kroky:
12. června: V Irsku se bude konat referendum k Lisabonské smlouvě
19.-20, června: V Bruselu se uskuteční Evropská rada
Červen: Evropský parlament bude hlasovat o zprávě poslance Saryusze-Wolského
