inzerce
„Není možné otevírat energetickou kapitolu, když se Turecko snaží bránit Kypru, jednomu z členských států EU ve využívání energetických zásob,“ upřesnil Markos Kyprianou, současný ministr zahraničí Kypru a bývalý eurokomisař (původně zodpovědný za oblast rozpočtu a finančního plánování a poté za zdraví a ochranu spotřebitele).
Na tiskové konferenci k 35. výročí turecké invaze na Kypr, které se účastnil i jeho španělský protějšek Miguel Angel Moratinos, Kyprianou řekl: „Je to na Turecku. Pokud slíbí, že se bude chovat jako moderní stát 21. století, který chce vstoupit do EU a přijme nezbytná opatření, pak nebude mít Kypr žádný důvod vznášet námitky“. Informovala o tom agentura AFP.
„Pokud se však bude (Turecko) chovat jako surovec ze sousedství, potom Kypr rozhodně nedá svůj souhlas s otevřením energetické kapitoly“, dodává Kyprianou.
Energetika je jednou z oblastí, která spadá do přístupových vyjednávacích kapitol. Evropská unie zahájila s Tureckem přístupová jednání v roce 2005. Jednání ale postupuje velmi pomalu, především kvůli několika sporům mezi Tureckem a Kyprem. Svoji roli hrají také nepříznivé postoje některých členských zemí EU (hlavně Německa a Francie), které si nepřejí, aby se Turecko stalo plnohodnotným členem EU.
Energetický spor se mezi Tureckem a Kyprem poprvé rozhořel ve chvíli, kdy se Nikósie pokusila prozkoumat zásoby ropy na svém jihovýchodním pobřeží a Ankara posléze pohrozila, že bude přirozeně bránit svá práva a zájmy v širší pobřežní oblasti.
Ankara trvá na tom, aby turečtí Kypřané, kteří žijí na severu dodnes rozděleného ostrova, mohli využívat kyperské energetické zdroje ve Středozemním moři. Nikósie takový postup odmítá.
Kypr proti postupu Turecka začal protestovat na půdě EU i OSN, především kvůli „provokacím“ ze strany tureckých námořních plavidel. Ta se prý pokouší bránit těžbě ropy, kterou se Kypr snaží provádět okolo svého jižního pobřeží.
„Kypr si (stejně jako ostatní země v regionu) vymezil svůj exkluzivní hospodářský prostor na základě mezinárodního práva, konkrétně námořního práva,“ řekl včera ministr zahraničí Kyprianou. Upozornil tak, že Turecko nemá v oblasti kde Kypr hodlá těžit ropu žádná práva.
„Prošetříme turecké záměry a podnikneme všechny nezbytné zajišťovací kroky,“ řekl Kyprianou a dodal, že „povinností Turecka je snažit se normalizovat vztahy se zeměmi v regionu a mírovou cestou řešit všechny neshody. Tato povinnost se samozřejmě týká i Kypru“, napsal kyperský portál Financial Mirror.
V průběhu letošního roku se očekává, že kyperská vláda spustí druhé kolo vydávání licencí na průzkum ropných nalezišť v dalších 12 pobřežních sektorech. AFP oznámila, že licenci na průzkum ropných zásob v přilehlé oblasti získala nedávno i texaská společnost Noble Energy.
Kypr také podepsal dohodu s Egyptem a Libanonem o společné těžbě v ropných ložiscích, která se nacházejí na jejich hranicích.
EU Turecko chápe jako jednoho z klíčových spojenců pro budoucí energetickou spolupráci, která může pomoci Unii snížit její energetickou závislost na Rusku.
Problémové výročí
Nový energetický spor se mezi Ankarou a Nikósií rozhořel v den 35. výročí turecké invaze do severní oblasti Kypru. K ní došlo pouhých pět dní po státním převratu podporovaném Řeckem.
Kontroverzní povahu tohoto výročí výročí připomněl i zvuk sirén, které za normální situace oznamují vzdušný úder. Sirény se rozezněly nad částí Kypru, ve níž jednotky OSN kontrolují příměří.
Řečtí a turečtí Kypřané se v současné době snaží oživit rozhovory o sjednocení ostrova, které zkrachovaly v roce 2004 poté, co řecká část spojení odmítla. Loni se podařilo alespoň částečně jednání obnovit. Turecko pokračování rozhovorů podporuje, protože jeho případné členství v EU je s tímto dlouhodobým sporem úzce spojené.
V roce 2006 se Evropská unie rozhodla blokovat osm z 35 vyjednávacích přístupových kapitol poté co Ankara nedokázala splnit své závazky vůči Kypru. Šlo hlavně o to, že Turecko odmítá povolit kyperským lodím a letadlům kotvit a přistávat v tureckých přístavech a využívat vzdušný prostor.
Turecko ale zastává názor, že EU nesplnila své vlastní sliby, když s (de facto) nezávislou Severokyperskou republikou nerozšířila spolupráci poté, co se turečtí Kypřané v referendu v roce 2004 vyjádřili pro plán OSN na sjednocení ostrova. Referendum se konalo jen několik týdnů před tím, než zbytek Kypru vstoupil do EU.
Řečtí Kypřané, kteří žijí v jižní části ostrova, ale ve stejném referendu hlasovali proti plánu OSN na sjednocení ostrova. V důsledku toho ostrov vstoupil do Evropské unie rozdělený. Severokyperská republika (Tureckem kontrolovaná severní část ostrova) kterou je uznává jen Turecko tak zůstala mimo EU. 
