inzerce
Vedle finanční pomoci Řecku se jedním z hlavních témat dvoudenního summitu staly také dlouhodobé cíle, které určuje strategie Evropa 2020. Najít řešení všech sporných bodů dokumentu se ale státníkům nepodařilo. Některé vlády totiž zpochybňují určité závazky a cíle obsažené v návrhu, který Komise zveřejnila začátkem března (EurActiv 3.3.2010).
Němcům se například nezdá závazek, že by do roku 2020 mělo získávat vysokoškolský diplom 40 % mladých lidí a že by se počet těch, kteří předčasně opouštějí vzdělávací systém měl snížit na 10 %. Narušilo by to německý federální systém, kdy si jednotlivé spolkové země určují svou vlastní politiku právě v oblastech, jako je vzdělání.
Minulý týden se pro změnu ozvali ministři financí, kteří dali najevo, že jim cíl investovat do vědy a výzkumu 3 % HDP připadá jako zbytečnost. Spíše než na objem vynaložených prostředků by se státy měly zaměřit na jejich efektivní využívání.
Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko, země tzv. Visegrádské čtyřky, včera také zpochybnily závazek snížit do roku 2020 počet lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby, o čtvrtinu. „Naše otázky a pochybnosti vyplývají z toho, že se ekonomická situace včetně hranice chudoby v zemích sedmadvacítky výrazně různí,“ řekl EurActivu slovenský stálý zástupce při EU Ivan Korčok.
Předseda Komise José Manuel Barroso na začátku března navrhl několik hlavních cílových oblastí strategie – zaměstnanost, změnu klimatu, energetiku, vzdělání, výzkum a boj s chudobou. I přes jeho ujišťování, že konkrétní závazky v těchto oblastech jsou pečlivě zvolené, nezbytné a dosažitelné, na strategii se na summitu snesla vlna kritiky.
Plnou shodu se nalézt nepodařilo
I přes Barrosovo naléhání se vrcholným představitelům EU a členských zemí nepodařilo nalézt shodu ve dvou definovaných prioritních oblastech - v již zmiňovaném vzdělávání a také v oblasti snižování chudoby.
Podle původního plánu Evropská komise požadovala, aby počet lidí žijících v chudobě klesl o 20 milionů. Závěrečný dokument summitu je však v této části velmi obecný a konkrétní závazky neobsahuje. Členské státy proto budou v diskusích pokračovat i po skončení summitu.
"Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v jednání," uvedl šéf Evropské komise na tiskové konferenci.
Krátce před jejím začátkem média přinesla zprávu, že podporu nemá jistou ani cíl, podle nějž by v roce 2020 měly státy na vědu a výzkum dávat 3 % HDP. Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že splnění tohoto konkrétního cíle je absolutně nereálné a budoucnost strategie 2020 není nijak růžová. Závazek se ale nakonec do závěrů summitu dostal stejně jako již dříve schválené snížení emisí CO2 o 20 % do roku 2020.
Summitu se také podařilo nalézt shodu na dalším z cílů, kterého by měla Unie do roku 2020 dosáhnout, a to zvýšit míru zaměstnanosti u populace ve věku 20 až 64 let z dnešních 69 na alespoň 75 %.
Premiér Jan Fischer, novinářům sdělil pouze tolik, že celá strategie musí směřovat ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a produktivního růstu.
O konečném znění celé strategie bude evropská sedmadvacítka rozhodovat na dalším bruselském summitu, který se bude konat v červnu. 
