inzerce
Malmström v rozhovoru vysvětluje hlavní priority své země v čele Evropské unie, která se vedení Rady EU ujímá poté, co včera oficiálně skončilo české předsednictví.
„Evropská unie musí s krize vyjít silnější,“ říká rozhodně švédská ministryně. Aktivnější roli švédského předsednictví při hledání řešení cesty z hospodářské krize ostatně očekává řada členských zemí, z nichž některé předchozímu českému předsednictví vyčítaly nedostatečnou angažovanost při řešení ekonomických problémů, které zasáhly evropský kontinent.
O něco konkrétněji se ministryně vyjádřila k otázce hledání evropského řešení rostoucí nezaměstnanosti a stárnutí populace. Nízká participace na trhu práce a nízká míra zaměstnanosti spolu se stárnutím populace podle ní vytvoří „enormní tlak na systém sociálního zabezpečení, systém zdravotní péče a stejně tak na veřejné finance“. Řešením má být „ambiciózní a soudržná politická agenda“, která by v sobě zahrnovala lepší koordinaci alokace veřejných zdrojů, strukturální změny a efektivní politiku zaměstnanosti. To budou také východiska švédského předsednictví, zdůraznila Malmström.
Švédsko se v této souvislosti hodlá zaměřit i na otázku pracovní migrace. „Z dlouhodobého pohledu EU nutně potřebuje pracovní imigraci,“ říká ministryně.
Velkým tématem švédského předsednictví bude i dokončení vyjednávání mezinárodní dohody o klimatických změnách, která má po roce 2012 nahradit kjótský protokol a měla by být uzavřena v prosinci v Kodani. I přes pokroky, jichž bylo dosaženo za českého předsednictví (např. posun v jednáních o financování klimatu v rozvojových zemích nebo vyjednávání s třetími zeměmi o redukčních cílích) zůstává dosud nejasné, jakým způsobem budou vyspělé země přispívat rozvojovým státům na snižování emisí a přípravu na důsledky změn klimatu.
Pro úspěšné uzavření postkjótské dohody Švédsko hodlá podle ministryně apelovat na „jednotu EU a vyzdvihnout odpovědnost EU jako pozitivní síly při klimatických jednáních“.
Mezi výzvy, na něž se odkazuje motto švédského předsednictví patří podle ministryně i posilování Evropské unie jako globálního hráče, prohlubování spolupráce se sousedy a pokračování v rozšiřování EU nebo přijetí tzv. Stockholmského programu, od nějž si předsednictví slibuje posílení spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí tak, aby Unie byla schopna lépe čelit mezinárodnímu zločinu.
Celý rozhovor si můžete přečíst pod tímto odkazem.
