inzerce
Italský senát včera vyslovil důvěru vládě Maria Montiho, který představil ambiciózní plán na oživení ekonomického růstu a záchranu země před krizí. Nový premiér také vyzval zákonodárce k národní jednotě a zodpovědnosti.
„Musíme přestat být vnímání jako slabý článek Evropy. Jedině tak můžeme přispět k evropským reformám,“ řekl bývalý evropský komisař Monti, který byl ve středu (16. prosince) uveden do funkce předsedy úřednické vlády, která bude v Itálii vládnout poté, co kabinet Silvia Berlusconiho minulý týden padl.
Monti slíbil, že jeho vláda začne pracovat na reformě pracovního trhu a důchodového systému, bojovat proti neplatičům daní a podporovat růst podnikání. Upozornil však také na nebezpečí, jaké hrozí, pokud EU ponechá Itálii na pospas vlastním problémům.
„Budoucnost eura závisí z části také na tom, co v nejbližších týdnech udělá Itálie,“ tvrdí Monti. Podle jeho slov by pád společné měny Unii těžce poškodil a vrátil ji zpět „tam, kde byla v padesátých letech.“
Nový premiér také upozornil Italy, že v příštích měsících je čeká utahování opasků. Slíbil však, že zátěž bude mezi občany rovnoměrně a spravedlivě rozdělena. Itálie může počítat se změnami v poskytování sociálních dávek, ale i důchodovou a fiskální reformou.
„Musíme se zaměřit na tři pilíře: přísný rozpočet, ekonomický růst a společenskou spravedlnost,“ prohlásil Monti.
Dnes (18. listopadu) čeká nového premiéra další hlasování o důvěře, tentokrát v dolní komoře italského parlamentu. Očekává se, že stejně jako během hlasování v senátu získá Monti hladce potřebnou podporu.
Masové protesty v Aténách
V Aténách se včera konaly 50tisícové demonstrace, během nichž zasahovala policie za použití slzného plynu. „Evropská unie a MMF pryč!“ znělo heslo protestů. Školy, univerzity a mnoho podniků zůstalo zavřeno a hromadná doprava byla často přerušována.
Protesty přišly den poté, co se své funkce ujal nový řecký premiér Lucas Papademos a jeho vláda národní jednoty, od níž se dají očekávat další úsporná opatření. Pro třístrannou vládní koalici byly demonstrace první veřejnou zkouškou. Papadema nyní čeká herkulovský úkol: udržet jednotu v koalici a provést reformy nutné k otevření záchranného balíčku ve výši 130 miliard eur.
Problémy má i Španělsko a Francie
Pozornost investorů se zaměřila také na Francii a Španělsko, kde se náklady na financování dluhu vyšplhaly na nejvyšší hodnotu od roku 1997.
Španělsko včera prodalo desetileté dluhopisy v hodnotě 3,6 miliard eur. Jejich úroky vzrostly na 6,9 % oproti říjnovým 5,4 %. Jako odpověď přišel propad eura, protože výnosy převyšující 6 % jsou považovány za neudržitelné.
Lépe je na tom Francie. Výnosy dluhopisů se splatností do června 2016, činí 2,8 % oproti původním 2,3 %. Rozdíl mezi francouzskými a německými desetiletými dluhopisy však překročil dva procentní body, což je nejvíce od vytvoření společné evropské měny.
Zásah Evropské centrální banky (ECB) sice tlak zmírnil, rostou však obavy, že druhou největší ekonomiku eurozóny čekají vážné problémy.
Monti včera hovořil s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkel. Ve společném prohlášení se shodli, že je potřeba reformy urychlit.
Italské náklady na financování dluhu jsou dlouhodobě neudržitelné. Monti tak bude muset rychle zapracovat na uklidnění finančních trhů. Itálie přitom bude muset zaplatit asi 200 miliard eur za dluhopisy se splatností do konce dubna 2012.
Také Irsko se bude muset snažit víc, přestože za svá úsporná opatření získalo uznání. Podle informací agentury Reuters navýší Dublin příští měsíc hodnotu daně z prodeje o dva procentní body.
Evropa spoléhá na centrální banku
Francie a Německo nyní vedou spor o to, zda by se měla ECB více angažovat v řešení krize eurozóny, když menší množství nákupů obligací nevedlo k uklidnění trhů.
Podle analytiků ani úsporná opatření v zasažených zemích nedokážou přesvědčit trhy, pokud brzy nedojde k nějakému dramatickému zásahu, pravděpodobně právě ze strany ECB.
Mnoho odborníků se domnívá, že aby se zabránilo šíření nákazy, měla by ECB skoupit velké množství obligací. Znamenalo by to, že se vydala cestou kvantitativního uvolňování, které již provedly americká a britská centrální banka.
