inzerce
Souvislosti:
Německá kancléřka Angela Merkel se netají svým zamítavým postojem vůči plnému členství Turecka v EU a dává přednost zavedení „privilegovaného partnerství“. Její názor sdílí i francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Turecko myšlenku zavedení „privilegovaného partnerství“ odmítá a trvá na svém plnohodnotném členství.
Vztahy mezi EU a Tureckem mají dlouhou historii. Turecko požádalo o přidružené členství k ES v září roku 1959, tedy téměř před padesáti lety. V dubnu roku 1987 pak vzneslo požadavek na plné členství v EU a v roce 1999 získalo status kandidátské země.
Evropská unie v roce 2005 zahájila s Tureckem přístupové rozhovory, ale dosud bylo otevřeno jednání jen v 10 vyjednávacích kapitolách. O rok později byly rozhovory přerušeny v osmi z nich. Důvodem bylo odmítnutí Turecka otevřít své přístavy a letiště lodím a letadlům z Kypru, pokud EU neodvolá embargo na obchodování s tureckou částí Kypru.
Nedávné volby do Evropského parlamentu demonstrovaly intenzitu protiturecké rétoriky a jejich výsledky posílily politické strany, které se staví proti členství Turecka v EU.
Témata:
Ve svém včerejším proslovu (7.září) v bruselském European Policy Centre (EPC) hovořil Marti Ahtisaari o zprávě George Soros´s Open Society Foundation, která Evropskou unii vyzývá, aby dodala nový impuls přístupovým jednáním s Tureckem. Podle Ahtisaariho se Turecku v žádném případě nedostává „zvláštního jednání“, ale zachází se s ním jako s každou jinou kandidátskou zemí.
Ahtisaari, bývalý prezident neutrálního Finska, Turecko chválil za jeho důležitou roli v rámci NATO. Opomněl tak obavy, které nedávno vznesl generální tajemník Aliance, když prohlásil, že turecko-řecké spory ohrožují mise NATO a EU v Afganistánu a Somálsku (EurActiv 31.8.2009).
Bývalý prezident byl v Bruselu obklopen svými kolegy z Independent Commission on Turkey – bývalým francouzským premiérem Michelem Rocardem, bývalými poslanci Evropského parlamentu Emmou Bonino a Hansem van den Broeckem, bývalým ministrem zahraničí Španělska Marcelinem Orejou Aguirrem a bývalým generálním tajemníkem rakouského ministerstva zahraničí Albertem Rohanem.
Poslední zmíněný, Albert Rohan, prezentoval vývoj situace v Turecku v optimistických barvách, když prohlásil pokračující rozhovory o opětovném sjednocení Kypru za „nejlepší a možná poslední šanci ke sjednocení“. Zároveň ocenil ochotu Ankary garantovat více práv Kurdům a její snahu normalizovat vztahy s Arménií (EurActiv 2.9.2009).
Bývalý rakouský diplomat je přesvědčen, že vzájemné vztahy Unie s Tureckem dosáhly svého vrcholu v roce 1999, když byla muslimská země přizvána k jednacímu stolu. Naopak úpadku se dočkaly teprve v nedávné době kvůli obavám lídrů některých členských zemí a veřejnosti z přijetí Turecka do EU. Tento fakt způsobil v Turecku hluboké zklamání a oslabil proevropské síly. Rohan se domnívá, že tento vývoj situace je „v rozporu se zájmy Evropské unie.“
V souvislosti s obviněním tureckých armádních kruhů vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) z antisekulárních aktivit byl někdejší španělský ministr zahraničí Marcelino Oreja dotázán na riziko hrozby zásahu turecké armády do chodu státu. Oreja přirovnal tureckou uzavřenou organizaci Ergenekon blízkou armádním kruhům k organizátorům nevydařeného puče ve Španělsku v roce 1981 a ocenil „neústupnost“ turecké vlády.
Bývalý eurokomisař, Nizozemec Hans van den Broeck, připustil, že v jeho zemi se postoj veřejnosti k rozšíření Unie změnil. Nebál se rovněž kritizovat Kypr za jeho úlohu v pozastavení přístupových jednání s Tureckem.
Další členka komise, bývalá zástupkyně Itálie v Evropském parlamentu Emma Bonino, apelovala na šéfy EU, aby se více angažovali v probíhajících jednáních o opětovném sjednocení ostrova, které se odehrávají pod patronací Organizace spojených národů. Lídři Unie by měli navštívit Kypr a vyvinout nátlak na obě strany, aby byly rozovory dovedeny ke zdárnému konci.
Bývalý francouzský premiér Michel Rocard se vyslovil pro otevření nových kapitol v přístupových jednáních Evropské unie s Tureckem – zvláště té o energetice.
Celý rozhovor s můžete přečíst zde.
