inzerce
Souvislosti:
Německá kancléřka Angela Merkel se netají svým zamítavým postojem vůči plnému členství Turecka v EU a dává přednost zavedení „privilegovaného partnerství“. Její názor sdílí i francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Turecko myšlenku zavedení „privilegovaného partnerství“ odmítá a trvá na svém plnohodnotném členství.
Vztahy mezi EU a Tureckem mají již dlouhou historii. Turecko požádalo o přidružené členství k ES v září roku 1959, tedy téměř před padesáti lety. V dubnu roku 1987 pak vzneslo požadavek na plné členství v EU a v roce 1999 získalo status kandidátské země.
Evropská unie v roce 2005 zahájila s Tureckem přístupové rozhovory, ale dosud bylo otevřeno jednání jen v 10 vyjednávacích kapitolách. O rok později byly rozhovory přerušeny v osmi z nich. Důvodem bylo odmítnutí Turecka otevřít své přístavy a letiště lodím a letadlům z Kypru, pokud EU neodvolá embargo na obchodování s tureckou částí Kypru.
Nedávné volby do Evropského parlamentu demonstrovaly intenzitu protiturecké rétoriky a jejich výsledky posílily politické strany, které se staví proti členství Turecka v EU.
Témata:
„Nikdo se nesmí domnívat, že přístupová jednání probíhají hladce. Každý krok kupředu vyžaduje hodně úsilí a intenzivní přípravu kandidátů na členství v EU,“ prohlásil Rehn v pátek (26. června) v Bruselu.
Komisař pro rozšíření tak připomněl pokrok, kterého Turecko v rámci přístupového procesu k EU dosáhlo. Zároveň však zdůraznil, že během posledních šesti měsíců nebyl žádný výrazný posun zaznamenán.
Rehn je přesvědčen, že se Turecko musí více soustředit na reformu právního a konstitučního rámce a musí zajistit svobodu vyjadřování, nezávislosti a plurality médií. Komisař tímto doporučením reagoval na nedávno vydavnou zprávu Evropské komise a Parlamentu, která varovala před zpomalováním reformního procesu v Turecku.
Turecký premiér Erdogan Rehnova slova okamžitě dementoval a odmítl, že by jeho země neudělala vše potřebné proto, aby splnila kritéria EU. Podle Erdogana je na vině spíše „dvojí metr“, který EU používá vůči Turecku. Celá situace je tak podle tureckého premiéra „neobvyklá“.
Erdogan také odsoudil protiturecky laděnou debatu v některých členských státech EU, která zazněla v rámci kampaně před volbami do Evropského parlamentu. „Někteří úzkoprsí politici použili Turecko jako volební téma [během eurovoleb]. Je to špatné a velice populisitické,“ pronesl k tisku. Zároveň smetl ze stolu veškeré spekulace o alternativách plnohodnotného členství Ankary v EU. „Nemůžeme souhlasit s Francií a Německem,“ řekl a dodal: „Žádná forma takového [privilegovaného] partnerství neexistuje. Naším cílem zůstává plné členství.“
Tvrdý postoj vůči Kypru
Olli Rehn ve své bruselské řeči také odkazoval na dvacaté výročí pádu Berlínské zdi, které by mělo sloužit jako inspirace pro další důležitý „historický krok“. Tím by mělo být úspěšné vyřešení kyperské otázky. Předseda turecké vlády však odmítl uznat vinu Ankary za pozastavení přístupových rozhovorů, které uvázly právě na otázce Kypru, a vyzval představitele EU, aby se více zapojili do probíhajících sjednocovacích rozhovorů na rozděleném ostrově. Ty probíhají pod dohledem Alexandra Downera, speciálního poradce OSN na Kypru a bývalého ministra zahraničí Austrálie.
Optimismus ohledně Nabucca?
Ve svém prohlášení pak turecký premiér Erdogan znovu vyjádřil svá optimistická očekávání ohledně červencového „podpisového ceremoniálu“ v souvislosti s vlajkovou lodí energetických plánů EU, projektem Nabucco. V nedávné době totiž Ankara slíbila, že nebude výstavbě plynovodu, jehož cílem je snížení závislosti na ruském plynu a který vede i přes území Turecka, bránit. (EurActiv 29/05/09)
Erdogan doufá, že během plánovaného červencového setkání bude stanoven alespoň harmonogram celé výstavby Nabucca.
