inzerce
Emisní povolenky
I když Evropská rada teprve zahájila dvoudenní jednání, do redakce EurActivu se již dostaly možné závěry klíčové schůzky evropských lídrů týkající se klimaticko-energetického balíčku. Kudy tedy povede cesta k možnému kompromisu? Zkráceně řečeno přes rozsáhlé ústupky průmyslovým odvětvím, která jsou ve velké míře závislá na uhlí a na vysoké spotřebě elektřiny.
Ústupky mohou vypadat například takto: uhelné elektrárny dostanou na období 2013-2016 určité limitované množství povolenek zdarma (nebudou tak všechny muset nakupovat v aukcích, ale takto získané prostředky budou nuceny investovat do diverzifikace produkce). Průmyslová odvětví silně závislá na masivních dodávkách elektřiny (a tudíž citlivá na její ceny) – například produkce oceli, hliníku, cementu - možná obdrží až 100% povolenek zdarma i po roce 2013. Pro úspěch dohody o emisních povolenkách bude také důležité, jestli se evropští politici dohodnou na tom, jak využít prostředky získané aukcemi permitů. Spekuluje se o podílu minimálně 10%, který by měl směřovat k chudším členům Unie na investice do „zelených technologií“ určených k produkci elektřiny.
Kritici podobných ústupků - především vůči německému a polskému průmyslu - označují snahu francouzského předsednictví o dosažení shody nad klimaticko-energetickým balíčkem za každou cenu za kontraproduktivní. Frustraci ze směru, jaký jednání v Bruselu pravděpodobně naberou, už vyjádřili poslanci, jejichž stanovisko bude klíčové pro úspěch legislativy při hlasování v plénu EP 17. prosince. Politologové však silně pochybují, že poslanci, kteří z velké části usilují o znovuzvolení v nadcházejících volbách, by kompromisní návrh summitu „potopili“.
Jak pomoci evropské ekonomice?
Dalším velkým tématem bruselského summitu bude pomoc unijní ekonomice, která se propadá stále hlouběji do krize a vyhlídky na příští rok jsou čím dál černější. Evropští státníci se budou snažit sjednotit pozici k návrhům Komise, které předpokládají veřejné investice do ekonomiky v hodnotě až 200 miliard eur (asi 1,5% unijního HDP).
Jak těžké bude dosáhnout jednotného stanoviska v této otázce dokládá ostrý mediální střet mezi německým ministrem financí a anglickým premiérem. Peer Steinbrück obvinil Gordona Browna z „hloupého keynesiánství“ a bezmyšlenkovitého rozhazování miliard eur, což způsobí významné zadlužení dalších generací v Británii (Brown také přistoupil ke snížení DPH, což bude mít negativní vliv na státní příjmy). Evropské státníky, kteří umožňují rozsáhlou pomoc soukromým podnikům dokonce Steinbrück označil za „lumíky“.
Hlavní spor mezi Německem a především Francií (ale i dalšími zeměmi) panuje v tom, zda bude možné překročit povolený deficit veřejných rozpočtů (3% HDP). Zatím se zdá, že Německo na plán „nekývne“, pokud nebude zaručen rychlý návrat k fiskální disciplíně.
Co dál s Lisabonem?
Od Irska se očekává, že na summitu přijde s návrhem na konání nového referenda o Lisabonské smlouvě příští rok na podzim. Podle neoficiálních informací by se mělo uskutečnit v říjnu 2009 a Irové si jako podmínku kladou zachování komisaře pro každou zemi a nezávislost v rozhodování o daních, rodinných a sociálních otázkách.
Připomeňme ještě, že Lisabonskou smlouvu kromě Irska neratifikovalo ještě Česko, které od ledna předsedá Unii. Schvalování klíčového dokumentu bylo odsunuto jak v senátu, tak v poslanecké sněmovně až na začátek příštího roku. Zákonodárci ODS totiž její podporu podmiňují souhlasem opozice s radarovou základnou v Brdech.
