inzerce
Předsedové vlád zemí Visegrádské čtyřky se na pražském summitu zabývali právě končícím ročním předsednictvím České republiky ve skupině V4. Slovenský, polský i maďarský premiér ocenili práci českého předsednictví V4, během nějž se podařilo slovy maďarského premiéra Ference Gyurcsányho vzájemnou spolupráci „pozvednout na vyšší úroveň“.
Spolupráce v rámci V4
Český premiér Mirek Topolánek označil za úspěch spolupráci čtyř zemí při prosazování společných priorit na půdě Evropské unie. Konkrétně jmenoval zvýšený tlak zemí V4 na východní dimenzi evropské politiky, či zavedení snížených poplatků za schengenská víza pro občany Běloruska.
Premér Slovenské republiky Robert Fico ovšem vyzval leadery zbývajících zemí V4 k lepší spolupráci v rámci skupiny, která podle něj není vždy ideální. „Musíme nastavit konzultační mechanismy tak, abychom v rámci V4 byli schopni podávat společné návrhy a kandidatury“, uvedl Fico na tiskové konferenci a jako negativní příklad v této souvislosti uvedl kandidaturu na umístění Evropského technologického institutu (EIT), kterou předložily tři ze čtyř zemí V4 namísto společné kandidatury.
Podpora českému předsednictví v Radě EU
Podle premiéra Polska Donalda Tuska by se Visegrádská čtyřka měla stát „orientačním bodem pro celý region“ - pro všechny nové členské země, ale také pro země, které o vstup do Unie usilují.
Všichni premiéři také vyjádřili podporu českému předsednictví v Radě EU, kterého se ČR ujme k 1. lednu 2009 jako první země ze skupiny V4. Donald Tusk k tomu dodal, že české předsednictví bude představovat „klíčovou zkoušku celého regionu“. Gyurcsány uvedl, že pokud bude české předsednictví úspěšné, získá náš region „úctu a vážnost přesahující hranice České republiky“.
Kam dál po irském „ne“?
Vzhledem k neúspěšnému referedu v Irsku, kde minulý týden voliči zamítli text Lisabonské smlouvy, se velká část diskuse premiérů zemí V4 věnovala otázce jak postupovat dále.
Všichni premiéři souhlasně vyjádřili obavy, aby neúspěch irského referenda nezastínil další velké otázky, jimiž se Evropská unie musí zabývat a neuvrhl Unii zpět do vleklých institucionálních debat podobných těm, které se odehrály po zamítnutí ústavní smlouvy Francií a Nizozemskem v roce 2005.
„Obáváme se, aby problémy s Lisabonskou smlouvou nezakryly témata, o nichž si myslíme, že mají dominovat evropské agendě“, uvedl český premiér Mirek Topolánek a v této souvislosti jmenoval politiku v oblasti energetiky nebo rozšiřování Unie směrem na východ. Zároveň ovšem připustil, že stávající smlouva z Nice neumožňuje další rozšiřování Unie nad rámec Rumunska a Bulharska.
Nad otázkou jaký má být další vývoj v ratifikačním procesu ovšem Topolánek odmítl spekulovat s tím, že je nejprve třeba tuto otázku řešit na Evropské radě, která se v Bruselu sejde tento týden ve čtvrtek a v pátek. „Věřím, že se najde takové řešení, které nezakryje problémy, které existují a nevnese do EU novou diskusi o institucionálním fungování Unie,“ dodal premiér.
Podle Donalda Tuska je třeba najít takové východisko, které by bylo poctivé vůči Irsku. Zároveň ovšem musíme pokračovat v práci na úkolech, jež jsme si uložili, dodal. Ratifikační proces by podle něj měl pokračovat dále. „V současné době řešení nemáme, ale to se nedá najít za jeden den,“ uvedl Tusk. Podle něj je proto lepší zatím v ratifikaci pokračovat a získávat tím čas pro nalezení nového řešení.
Ferenc Gyurcsány uvedl, že není nutné zklamání nad výsledkem irského referenda skrývat. „Zda jde o tragédii, ukáže až budoucnost, ale rozhodně jde o velkou komplikaci, s tím jsem si jist“, řekl. Také on však vyzval k neustrnutí nad řešením institucionálních problémů na úkor důležitých evropských výzev.
Slovenský premiér Robert Fico byl ve svém hodnocení irského „ne“, mírnější. Podle něj představuje pouze „komplikaci“ ratifikačního procesu. Na nadcházejícím summitu by vrcholní představitelé neměli kvůli výsledku irského referenda neměli potlačit „dominantní téma současnosti“, kterým je podle Fica „bezprecedentní růst cen potravin a ropy“. „Pro evropskou veřejnost je Lisabonská smlouva jistě důležitá, ale ne tak, jako problém cenového růstu,“ uvedl a dodal: „Otázka je jednoduchá: buď se budeme zabývat sami sebou… nebo veřejnosti ukážeme, že EU je instituce pro lidi“.
Výsledek irského referenda není třeba dramatizovat, říká Sarkozy
Po schůzce ministrů zemí Visegrádské čtyřky se český premiér Mirek Topolánek setkal v Praze na bilaterálním jednání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Důvodem jejich setkání byl podpis tří dohod o strategickém partnerství, spolupráci vysokých škol a spolupráci ve vědě a výzkumu. Oba státníci spolu řešili také otázky související s nadcházejícím předsednictvím Francie v Radě EU a českým předsednictvím, které bude následovat po něm.
Sarkozy v Praze s Topolánkem hovořil také o dalším postupu po neschválení Lisabonské smlouvy v Irsku. Podle Sarkozyho není nutné výsledek irského referenda dramatizovat, není jej ale možné ani podceňovat.
V Evropě panují v současné době obavy, že další zemí, která by mohla Lisabonskou smlouvu poslat ke dnu je Česká republika, jejíž prezident Václav Klaus jako jediný vrcholný evropský politik výsledek irského referenda přivítal a smlouvu označil za mrtvou. Topolánek ale francouzskému prezidentovi sdělil, že nad otázkou, zda pokračovat v ratifikaci se nyní v České republice vede diskuse. Zároveň však připomněl, že ratifikační proces je nyní v ČR pozastaven, neboť smlouvu posuzuje na žádost Senátu Ústavní soud.
Sarkozy podle svých slov situaci v České republice chápe: „Pochopil jsem, že naši čeští přátelé potřebují čas. Nikdo nesmí mít pocit, že je někam tlačen,“ uvedl.
