inzerce
„Budeme usilovat o to, aby všechny strany podepsané pod rámcovou konvencí OSN o klimatických změnách sdílely vizi ... společného cíle, kterým je snížení celosvětových emisí alespoň o 50% do roku 2050,“ píše se ve včerejším prohlášení ze setkání států G8.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso toto prohlášení přivítal jako „novou společnou vizi nejvyspělejších ekonomik v oblasti klimatických změn“. To, co si Evropská unie od summitu zemí G8 slibovala, bylo podle jeho slov dosaženo.
Před zahájením rozhovorů Barroso vyjádřil naději, že se vrcholní představitelé států G8 shodnou na „smysluplných a ambiciózních dlouhodobých a střednědobých cílích“ na snižování emisí skleníkových plynů a připraví tím půdu k uzavření nové globální dohody o klimatických změnách. Ta by měla být uzavřena v prosinci roku 2009 na summitu, který se bude pod hlavičkou OSN konat v Kodani.
I když prohlášení summitu G8 přiznává, že dosažení 50% nebo i většího cíle v oblasti snížování emisí oxidu uhličitého bude vyžadovat „střednědobé cíle a národní plány,“ neuvádí žádné podrobnosti. Na několika místech dokument zdůrazňuje, že „společné, ale diferencované odpovědnosti a odpovídající schopnosti“ vyspělých a rozvíjejících se zemí mají velký význam pro dosažení cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.
Text prohlášení odráží dlouhotrvající spory ve vyjednávání mezi Spojenými státy na straně jedné a rychle se rozvíjejícími zeměmi, jako jsou Čína a Indie na straně druhé. Rozvíjející se státy tvrdí, že by neměly nést stejnou zátěž jako vyspělé země. Spojené státy ovšem odmítají podepsat jakoukoliv globální dohodu o snižování emisí skleníkových plynů ve chvíli, kdy se k podobnému postupu odmítají zavázat Čína a Indie.
Zatímco podle vrcholných představitelů zemí G8 společné prohlášení představuje „průlom“, ekologická sdružení, jako například WWF (Světový fond na ochranu přírody) jej označil za „ubohé“.
V jiném prohlášení k situaci na globální ekonomické scéně představitelé G8 uvedli, že nepřestávají věřit, „v dlouhodobou odolnost našich ekonomik a globální hospodářský růst“. Politici ovšem přiznali, že rostoucí ceny potravin a pohonných hmot představují „vážnou výzvu“ a vyzvali k přijetí „vhodných opatření“ včetně implementace doporučení na posílení odolnosti globálních trhů v souladu s dubnovými závěry Fóra pro finanční stabilitu (FSF).
Podobně jako v oblasti klimatických změn by se Evropa v této oblasti měla „ujmout vedení a jít příkladem“ jak uplatňovat účinnou regulaci finančních trhů. Ve svém prohlášení ze 7. července to uvedl komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy.
