inzerce
Velkou pozornost účastníci summitu věnují rostoucímu veřejnému dluhu Řecka. Ten je již tak vysoký, že způsobuje obavy o schopnosti Řecka jej splácet. Celá situace navíc destabilizuje euro, a tak se množí spekulace o podobě finanční pomoci tomuto jihoevropskému státu (EurActiv 4.2.2010). Podle dosavadních informací budou při finanční podpoře Řecku hrát klíčovou roli Německo a Francie.
Konkrétní způsob pomoci by měli přesněji naznačit německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy na tiskové konferenci po dnešním summitu. Jednou z cest by mohl být nákup řeckých státních dluhopisů německou státní bankou. To by umožnilo Řecku splácení krátkodobých finančních závazků, uvedl pro agenturu Reuters německý člen Evropského parlamentu.
Další možností by bylo předčasné uvolnění prostředků z regionálních fondů EU. Podmínkou pro takový krok by ale pravděpodobně byla realizace důrazných strukturálních ekonomických reforem, jaké navrhuje Mezinárodní měnový fond (MMF).
Druhým velkým tématem dnešní schůzky bude diskuse o dlouhodobém směřování Unie, které má být obsaženo v desetileté ekonomické strategii EU 2020. Rozhovory o tomto dokumentu spustila Komise v listopadu 2009 a jádrem má být důraz na zelené technologie, ekologii, výzkum a inovace (EurActiv 4.2.2010).
José Manuel Barroso představí priority Komise pro novou ekonomickou strategii. Definitivní podobu návrhů Komise představí na začátku března.
Van Rompuyho plány na hlubší kontrolu finančního sektoru
Během včerejšího (10. února) brífinku prohlásil vedoucí kanceláře prezidenta EU Hermana Van Rompuyho Frans Van Daele: „Budeme usilovat o to, aby se na summitu hlavy států a vlád shodly na tom, že strukturální reforma je naprosto nezbytná pro zvýšení hospodářského růstu a tím i pro vznik nových pracovních míst.“ Dodal k tomu, že „takové reformy nebudou úplnou novinkou, neboť byly již součástí Lisabonské strategie“.
Podle vedoucího kanceláře by se mohla změnit definice evropských cílů a měl by se také zúžit jejich počet (mělo by jít například o výdaje na výzkum, zaměstnanost, apod.) a následně by mohly být ještě konkretizovány podle národních specifik.
Strategie by tedy měla brát větší ohled na specifika jednotlivých států. „Je jasné, že státy, které nejsou tolik vyspělé (ve smyslu investic do výzkumu) budou potřebovat více času, aby se dostaly na srovnatelnou úroveň,“ vysvětlil Van Daele s tím, že „přechodná období budou různá.“
Aby strategie EU 2020 byla smysluplná, měla by podle něj Evropská komise na březnovém summitu předložit omezený počet jasných a jednoduše měřitelných cílů.
Francie a Německo představí společné plány
Minulý týden francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkel naznačili společnou vizi, kam by měla EU do roku 2020 směřovat. Hlavním tématem jejich návrhu bude podle vyjádření francouzského prezidenta dohled nad finančním sektorem. „V tomto bodě se (s Merkel) jasně shodujeme,“ prohlásil Sarkozy.
Francie dlouho usilovala o to, aby Rada ministrů financí států eurozóny (Eurogroup) fungovala jako jakási „ekonomická vláda“ Evropy. Německo ovšem takové přání nesdílelo, protože by to mohlo znamenat omezení nezávislosti Evropské centrální banky.
Německý postoj se ale zřejmě kvůli potížím Řecka a kvůli pomalému hospodářskému oživení mění. Německý deník Handelsblatt to komentuje: „Termín 'ekonomická vláda' byl dosud v Německu považován za kontroverzní. Dnes už jej zmiňuje ale i Merkel.“
Jak zajistit dodržování EU 2020?
Zatím ale nepanuje shoda jak zaručit, že budou jednotlivé státy strategii EU 2020 opravdu dodržovat. Velvyslanec jedné z velkých unijních zemí k tomu řekl, že Lisabonská strategie byla z velké části neúspěšná kvůli nedostatečné kontrole pokroku zúčastněných států.
Nyní by měla kontrola podle velvyslance probíhat „možná několikrát ročně“ a mezi EU a jednotlivými státy bude probíhat „těsnější koordinace“. Velvyslanec ale odmítl „kontraproduktivní“ opatření, jako jsou sankce v případě neplnění cílů strategie. „Pokud chcete proti činnosti EU popudit veřejné mínění, pak by toto byla ta nejjistější cesta,“ dodal.
EU 2020 podle něj půjde spíš cestou určitých posudků či hodnotících zpráv o situaci v jednotlivých zemích. Tyto posudky by se měly týkat například množství investic do výzkumu a inovací a mohly by případně být zveřejněné. Diplomat upozornil na kritiky Lisabonské strategie, kteří jí vytýkali, že nedokázala jasně ukázat na ty, kteří se podle ní neřídili.
Zavést novou motivaci
Šéf kanceláře stálého předsedy Evropské rady dále řekl, že nová strategie by měla přinést nové způsoby motivace pro plnění vytyčených cílů. Dají se podle něho využít nástroje, které zavádí Lisabonská smlouva, jako je nástroj dohledu. Podle francouzského deníku Le Monde by motivaci států mohl zvýšit například privilegovaný přístup k úvěrům Evropské investiční banky (EIB) nebo k regionálním fondům a fondům podporujícím výzkum.
Van Daele vyjádřil naději, že konečná podoba dokumentu získá právní formu na červnovém summitu. Individuální plány pro jednotlivé státy by pak mohly být vyjednané „do konce roku“.
(Článek vznikl ve spolupráci s agenturou Reuters)
